reklama

Projekt krásy

Za situace, kdy je na milion Ujgurů a dalších muslimů ze Sin-ťiangu vězněn v detenčních táborech v provincii a hromadí se důkazy o jejich nucené práci, může se zdá divné, když je pozornost věnována také módním přehlídkám, salonům krásy či parku, připouští editorial. Zdůrazňuje však, že tyto záležitosti nejsou triviální.

"Tvoří součást čínských snah vymazat ujgurskou kulturu," píše The Guardian. Odkazuje na poslední výzkumy, které popisují úsilí čínských úřadů změnit životní styl ujgurských žen, které začalo již v roce 2011 iniciativou "projekt krásy".

Iniciativa nabádala ujgurské muslimky, aby se zbavily nikábů a hidžábů, a v poslední době dochází k zakládání kadeřnických a kosmetických salónů, poukazuje britský deník. Dodává, že ty mají podle čínských úřadů proměnit představy Ujgurů o ženském těle, následně změnit jejich styl života a nakonec i způsob myšlení.

Záběry ze satelitů mezitím odhalily, že v posledních letech došlo v provincii Sin-ťiang k likvidaci desítek hřbitovů, upozorňuje prestižní server. Uvádí, že v Aksu, na místě hřbitova, kde byl pohřben přední ujgurský básník, vznikl zábavný park s modely pand a dětskými hřišti.

Podobné důkazy již dříve prokázaly demolici islámských sakrálních míst v Sin-ťiangu, konstatuje renomovaný deník. Vysvětluje, že stejně jako v případech pokusů přimět Ujgury slavit čínský nový rok a vzdát se používání svého jazyka se jedná o potlačování kultury uvedeného etnika.

Díky tomu se ujgurští spisovatelé, umělci a akademici dostávají do konfliktu s čínskými úřady, uvádí editorial. Zmiňuje případ rodiny Tašpolata Tijipa, prezidenta Sin-ťiangské univerzity, který v roce 2017 zmizel a má se za to, že byl obviněn z podněcování k separatismu a následně odsouzen k smrti.

Sin-ťiang není výjimkou

Čínské tažení proti muslimské kultuře se rozšiřuje do autonomní čínské oblasti Ning-sia,kde žijí chuejští muslimové, varuje The Guardian. Nastiňuje, že pekingské úřady líčí tamní detenční tábory jako "odborná vzdělávací centra", které jsou nezbytnou součástí tažení v reakci na několik násilných útoků, jehož cílem je vymýtit extremismus.

Drakonická detence, sledování a širší represe čínských úřadů však mají podle renomovaného deníku daleko do cílené reakci na terorismus. Uvedené praktiky totiž přistupují k celým etnickým komunitám a jejich způsobu života jako k potenciální bezpečnostní hrozbě, kritizuje The Guardian.  

"Spojené státy kvůli zacházení s Ujgury a dalšími muslimy nyní zařadily 28 čínských veřejných bezpečnostních institucí a společností na obchodní černou listinu," pokračuje prestižní server. Dodává, že tyto úřady a společnosti se mají podílet na porušování lidských práv.

Washington také sáhl k zpřísnění vízového režimu, konstatuje britský deník. Obává se však, že zhledem k antimuslimské rétorice a politice amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho lhostejnosti k lidským právům budou důvody takového postupu zřejmě cynické.

I tak je třeba tento posun vítat, především vezmeme-li v potaz ochotu dalších zemí sklonit se před vývojem v Sin-ťiangu, deklaruje The Guardian. Poukazuje, že obzvláště ostudný příklad dávají muslimské země, které mají na zřeteli čínské investice, zatímco další státy - například Velká Británie, Německo a Japonsko - se sice ozývají, ale neodhodlaly se k většímu tlaku. "Je třeba dělat mnohem více," apeluje závěrem editorial.  

Loading...

6 komentářů (Poslední 29.10. 14:00) Napište svůj názor

reklama