Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.
Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty s metastázemi v kostech. Informovala o tom BBC s odvoláním na prohlášení jeho kanceláře.
Poláci si v prvním kole nového prezidenta, který se funkce ujme po vypršení dvou funkčních období Andrzeje Dudy, nevybrali. Naznačují to první odhady po uzavření volebních místností. Do druhého kola, které by proběhlo za dva týdny, mají postoupit starosta Varšavy Rafał Trzaskowski a nacionalistický historik Karol Nawrocki.
Ve Vatikánu proběhla v neděli inaugurační mše nového papeže Lva XIV. Svatý otec vyzval církev k jednotě. Stalo se tak před zraky tisíců věřících a také řady zahraničních politiků. Papež Lev XIV. se stal hlavou katolické církve minulý týden.
Hamás nabídl po opětovném zahájení diplomatických rozhovorů propuštění dalších rukojmích v rámci nové dohody o příměří. Jednání o zastavení bojů začala několik hodin poté, co Izrael spustil novou velkou ofenzivu v Pásmu Gazy.
Izrael spustil novou ofenzivu v Pásmu Gazy, jejímž cílem je definitivní porážka palestinského militantního hnutí Hamás a osvobození zbývajících rukojmích. Armáda na sociální síti uvedla, že mobilizovala jednotky pro operaci, při které chce obsadit strategické oblasti v Gaze.
Americký prezident Donald Trump si bude v pondělí volat s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jedním z témat bude samozřejmě otázka míru na Ukrajině. Trump podle svých slov doufá, že výsledkem jednání bude zahájení příměří.
Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Páteční diplomatická jednání v Turecku nevedly k průlomu, boje na Ukrajině tak pokračují. Devět lidí nepřežilo ruský dronový útok na autobus s civilisty na severovýchodě země, uvedla BBC s odvoláním na tvrzení na místních úřadů.
Už se stalo tradicí, že Kreml ujišťuje o svém zájmu o mír, načež svá slova vzápětí doprovodí dalšími útoky na civilní cíle či posilováním útočných kapacit. Ani tento týden nepřinesl výjimku. Zatímco Vladimir Putin veřejně prohlašoval, že je otevřen jednáním o míru, nad ukrajinskými městy zněly letecké poplachy a v ruském zázemí přibývalo jednotek, které se zjevně připravují na rozsáhlejší jarní nebo letní ofenzívu.
Ve světle aktuálního odmítnutí Vladimira Putina zúčastnit se jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Istanbulu je na místě znovu si připomenout, oč v této válce skutečně jde – a proč vůbec začala. Tento krok ze strany ruského prezidenta jen dále potvrzuje dlouhodobý postoj Kremlu. Nejde o hledání kompromisu, ale o vnucení vlastních podmínek prostřednictvím síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.
Řecko zasáhlo ve středu poměrně silné zemětřesení o síle kolem šesti stupňů. Úřady vyzvaly obyvatele ostrova Kasos, aby se vzdálili od pobřeží, protože po otřesech hrozí vlna tsunami. Informoval o tom web DW.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj postavil Moskvu před nevyhnutelnou volbu. Buď zastavíte vraždění, nebo ponesete plnou odpovědnost za pokračující válku. Teď je všechno na ruském vůdci Vladimiru Putinovi. A jeho reakce ukáže, jestli je jen zbabělý diktátor, nebo jestli mu ještě zbyl alespoň nástin racionálního uvažování.
V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že poletí do Turecka, kde se chce setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na jednání. To by se mělo uskutečnit 15. května.
Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.
Nový vůdce katolické církve, papež Lev XIV, vyzval světové lídry, aby okamžitě ukončili války po celém světě. Ve svém prvním veřejném projevu po zvolení papežem pronesl apel na „spravedlivý, opravdový a trvalý“ mír a důrazně odmítl válku jako prostředek řešení konfliktů.
Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.
Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.
Kardinál Vincent Nichols, hlava římskokatolické církve v Anglii a Walesu, označil nedávnou papežskou konkláve, která vyústila ve zvolení papeže Lva XIV., za „nesmírně klidnou“ a duchovně obohacující zkušenost. V rozhovoru pro BBC popsal atmosféru v uzavřeném prostředí Sixtinské kaple jako „pokojnou, bez politických her a osobních ambicí“.
Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi dlouhodobě soupeřícími o sporné území Kašmíru, se během víkendu ocitly na pokraji širšího konfliktu. Po dramatické noci plné vojenských operací a obvinění však přišel překvapivý zlom. Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu oznámil, že obě země souhlasily s „plným a okamžitým příměřím“, jehož zprostředkování se ujaly USA.
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
Návrat legendární americké lyžařky Lindsey Vonnové na olympijské svahy v Miláně a Cortině skončil tragickou nehodou, která může mít doživotní následky. Pouhých 13 sekund po startu sjezdu na sjezdovce Olimpia delle Tofane zachytila Vonnová pravou paží o branku, což ji v rychlosti kolem 110 km/h vymrštilo a následoval nekontrolovaný pád. Jednačtyřicetiletá šampionka utrpěla komplexní zlomeninu holenní kosti na levé noze, tedy v místě, kde měla již dříve poraněný zkřížený vaz.
Zdroj: Libor Novák
V neděli se Česká republika stala dějištěm mimořádně rozsáhlých občanských protestů, které zasáhly více než 400 lokalit od krajských měst až po malé vesnice. Lidé vyšli do ulic, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi a navázali na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kterého se zúčastnilo na 90 tisíc lidí. Hlavním spouštěčem této vlny byl ostrý spor hlavy státu s předsedou Motoristů Petrem Macinkou poté, co prezident odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.
