Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podivné chování Jupiterova měsíce. Vědci zjistili zajímavou věc

Sonda Juno poslala první fotografie Jupiteru a jeho měsíců
Sonda Juno poslala první fotografie Jupiteru a jeho měsíců
Foto: NASA

Washington – Vědci přišli na další důvod, proč nepůjde kolonizovat Jupiterův měsíc Io. Nejenže má plochu pokrytou ledovými vyvřelými sopkami, ale dalších 400 sopek je aktivních, v okolí je navíc velmi silná radiace. Nyní se zjistilo, že se pravidelně hroutí atmosféra.

Ve skutečnosti se hroutí už odjakživa, jak uvedli astronomové v odborném magazínu Journal of Geophysical Research. Pokaždé, když se Io dostane do stínu planety Jupiter, což se stane zhruba na dvě hodiny denně, tak povrchová teplota měsíce klesne až na -170 stupňů Celsia.

Přitom začne namrzat atmosféra, která je složená převážně z oxidu siřičitého. Informuje server Gizmodo. Když je plně zastíněn, atmosféra je jako propíchnutý míč a pomalu se jako tenká námraza hroutí na povrch měsíce. Jakmile ale měsíc začne vystupovat ze stínu planety, atmosféra se začne opět obnovovat.

„To potvrzuje, že atmosféra měsíce Io je v neustálém rozpadu a obnově," řekl spoluautor studie John Spencer ve svém prohlášení. „Podezřívali jsme to dlouho, ale nyní konečné víme, co se tam děje," dodal.

Témata:  Jupiter vesmir

Související

Aktuálně se děje

9:55

Leon Tsoukernik po kolapsu bojuje o život. Policie prozradila novinky

Příbuzní Leona Tsoukernika a jeho přátelé, včetně těch slavných, se zajímají především o jeho zdravotní stav a doufají v zázrak. Nesmí se však zapomínat, že kolaps známého podnikatele, respektive okolnosti události, řeší i policie. Jak pokročilo vyšetřování? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.