Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sonda Juno poprvé proletěla kolem Jupiteru

Sonda Juno
Sonda Juno
Foto: www.nasa.gov

Washington - Sonda Juno amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) provedla první blízký průlet kolem Jupiteru.

Nejvíce se k němu přiblížila v sobotu odpoledne SELČ, kdy proletěla ve vzdálenosti asi 4200 kilometrů nad zvířenými mračny planety rychlostí 208.000 kilometrů za hodinu ve vztahu k Jupiteru, uvedla vesmírná agentura na svém webu.

Tento průlet znamenal největší přiblížení Juna ke zkoumanému vesmírnému tělesu během základní mise. Byly přitom také poprvé zapojeny všechny vědecké přístroje na sondě, sdělil úřad. První "blízké" fotografie největší planety Sluneční soustavy slibuje NASA během nadcházejících týdnů.

"První telemetrické údaje, které jsme po průletu dostali, ukazují, že všechno funguje, jak bylo naplánováno, a Juno jede na plné obrátky," konstatoval Rick Nybakken, který řídí projekt Juno z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA.

"Dostáváme teď některé první zajímavé údaje," cituje NASA vedoucího vědce programu Juno z Jihozápadního výzkumného ústavu v San Antoniu Scotta Boltoa. "Potrvá to několik dní, než dostaneme všechna vědecká data získaná při průletu, a ještě déle potrvá, než pochopíme, co se nám Jupiter a Juno snaží říct," dodal.

Témata:  vesmír: Jupiter sonda Juno

Související

Aktuálně se děje

18. ledna 2025 9:55

Leon Tsoukernik po kolapsu bojuje o život. Policie prozradila novinky

Příbuzní Leona Tsoukernika a jeho přátelé, včetně těch slavných, se zajímají především o jeho zdravotní stav a doufají v zázrak. Nesmí se však zapomínat, že kolaps známého podnikatele, respektive okolnosti události, řeší i policie. Jak pokročilo vyšetřování? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.