Záhadné zvuky Jupitera a jeho tajemná záře. Odkud pochází tato energie?

V okamžiku průletu Jupiteru palubní přístroj Waves, vyvinutý vědeckým týmem Univerzity v Iowě, zaznamenal podivné, až strašidelné zvuky. Úkolem přístroje bylo sledovat polární záře největší planety naší sluneční soustavy. Záře je dost podobná té zemské, nicméně je o mnoho silnější. Cílem bylo analyzovat radiové emise polární září ve výšce 4 184 kilometrů na oblaky plynného obra. Na Zemi se údaje měly konvertovat na zvukový záznam.

Bill Kruth z Univerzity v Iowě poznamenal, že přístroj detekoval charakteristické emise energetických částic, které tvoří obrovské polární záře okolo Jupiterova severního pólu. Důležité je zmínit, že žádná jiná planeta naší sluneční soustavy nezáří tak silně, jako právě Jupiter. Záhadou však je, kde se vzaly elektrony, které tvoří tuto záři.

Podle některých odborníků je atmosféra největší planety naší Soustavy stlačována dopadem nabitých částic ze Slunce. Magnetická komprese směřuje nabité částice k pólům Jupitera a do jeho atmosféry, které vyráží elektrony. Ty rekombinací s atmosférickými ionty způsobují vznik těchto září. Rádiové emise Jupiteru byli objevené už v 50. letech minulého století. Teprve nedávno je vědci však objevili zblízka. Vědci byly se sondou spokojeni. "První telemetrické údaje, které jsme po průletu dostali, ukazují, že všechno funguje, jak bylo naplánováno, a Juno jede na plné obrátky," konstatoval Rick Nybakken, který řídí projekt Juno z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA. Nebyl tedy důvod domnívat se, že by bylo něco špatně.

Kurth zmínil, že před většinou vesmírných misí kterých se zúčastnil, si lidé vytvořili domněnky o tom, co má mise přinést. Skutečnost se většinou těmto plánům zcela vymkne. Přesto jsou tyto zjištěné detaily pro složení kompletního obrazu zkoumaného místa a jeho fyzikálních vlastností důležité. Tým univerzity v Iowě – Kruth, profesor Don Gurnett, George Hospodarsky a Masafumi Imai – nyní plánují zjistit detaily urychlování elektronů a iontů podél magnetických siločar Jupiteru, které vedou k nevyhnutelné kolizi s atmosférou – kolizi tvořící světlo polární září. Přístroj Waves bude při obíhání sondy Juno kolem Jupitera sbírat vzorky plazmy v různých pozic podél magnetických siločar planety. 

Kurth přirovnal pohyby nabitých částic plazmy k vibrující struně hudebního nástroje, kterého vibrace však není možné zaslechnout. Vědci ji nejdřív musí upravit tak, aby ji naše uši dokázali vůbec zachytit. Mnohahodinový záznam je také potřeba zkrátit a vybrat si z něj ty „největší hity“. Za tyto úpravy je odpovědný Don Kirchner z univerzity v Iowě. 

Juno svou kamerou zachytila atmosféru Jupitera v nevídaném rozlišení. Jako první z našeho světa si prohlédla oba jeho póly. K tomuto plynnému obrovi se nejvíc přiblížila 27. srpna 2016. Do února 2018 si ho zblízka prohlédne ještě 35-krát.

Témata:  sonda Juno,  Jupiter,  vesmír: Jupiter