Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína vypustila do vesmíru svůj první rentgenový teleskop

vesmir
vesmir
Foto: Pixabay

Peking - Čína do vesmíru vypustila svůj první rentgenový teleskop. Vědci chtějí s jeho pomocí pozorovat magnetická pole pulsarů, tedy rotujících neutronových hvězd, a také černé díry.

Přístroj o hmotnosti 2,5 tuny do vesmíru vynesla raketa s názvem Dlouhý pochod 4B (Čchang-čeng-4B), která z odstartovala z kosmodromu v poušti Gobi na severu Číny dnes v 11:00 (05:00 SELČ). Uvedla to agentura AFP.

Čínští vědci chtějí pomocí teleskopu lépe porozumět tomu, jak černé díry vlastně vznikají a jak se vyvíjejí. Výzkumníci se chtějí zabývat i tím, jak by se pulsary - které vysílají intenzivní elektromagnetické pole vždy určitým směrem jako majáky - daly využít při kosmických letech.

Čína do svého kosmického programu investuje značné sumy. Například v dubnu se zásobovací loď Tchien-čou 1 (Nebeské plavidlo) úspěšně spojila s experimentální vesmírnou laboratoří Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2). Do roku 2022 plánuje Peking zprovoznit vesmírnou stanici s lidskou posádkou.

Témata:  Čína vesmir Černé díry

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 14:46

Není to tak, jak se píše. Michal David prozradil, co ví o stavu Leona Tsoukernika

Dramatické je v posledních dnech dění kolem boháče Leona Tsoukernika, který je známý i pro své vazby na slavné osobnosti. Jednou takovou je Michal David. A právě známý hitmaker naznačil, že by to s Tsoukernikem snad nemuselo být tak špatné. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.