Svoboda slova na internetu: Kde začíná a končí?

Teroristický útok z pondělí, při kterém muž najel do lidí před londýnskou mešitou, vzbudil na českých sociálních sítích překvapivé reakce. Nemalý počet uživatelů v komentářích schvaluje tento incident, při kterém zemřel jeden z muslimů. Některé komentáře hraničily s podněcováním násilí vůči určité skupině lidí. „No konečně se někdo rozhodl, že si to nenechá líbit… Škoda, že ho dopadli, příště by mohl být úspěšnější,“ napsal k článku o útoku na sociální síť uživatel Jan Zoubek.

Ostřejší byla dívka se jménem Monic Dívka Kocka. „Ten řidič by měl dostat odměnu a být příkladem pro ostatní, když můžou muslimové vraždit Evropany bez trestu tak to jde i opačně, já bych zavedla poměr 1:100 za jednoho mrtvého Evropana 100 muslimů,“.

Komentářů si všiml cestovatel Dan Přibáň, který se často veřejně vyjadřuje ke společenským tématům. „Často bývá jako důkaz, jak jsou muslimové strašliví, uváděno, že schvalují teroristické útoky. Už dlouhou dobu mám pocit, že naše společnost v tom není lepší, že stačí situace, kdy budou mít naši lidé pocit, že jsou v právu a bojuje se za jejich (samozřejmě jedinou správnou) věc a schválí stejné svinstvo,“ napsal.

„...a škoda, že poukazování na tuhle stinnou stránku naší společnosti mnozí nevnímají jako důvod k zamyšlení, ale hanobení národa a důvod k exkomunikaci těch, kdo podobné věci říkají. Opět to velice připomíná víru.,“ dodává Přibáň.

Zda už je tento projev svobody slova za hranou, je těžké posoudit. „Policie ČR  věnuje sociálním sítím pozornost, stejně tak projevům, které mohou mít znaky protiprávního jednání,“ sdělila pro EuroZprávy.cz k případu ppkl. Iva Knolová od Policie České republiky. „Podmínkou spáchání trestného činu  je úmysl podporovat či propagovat a zároveň  jednou z dalších podmínek je naplnění  spáchání na veřejnosti. Orgány činné v trestním řízení  posuzují každý případ jednotlivě, s ohledem na okolnosti spáchání, subjektivní a objektivní stránku věci  nebo daného jednání,“ upřesnila. Knolová připouští, že posuzování takovýchto projevů je velice náročné. Policie prý často musí spolupracuje se soudními znalci.

Právník Zdeněk Koudelka se k věci odmítl vyjádřit, sociální sítě prý nesleduje. „Jinak jsem obecně zastáncem svobody slova a ne cenzury,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

Závěry z některých projevů Čechů na sociálních sítích nechce vyvozovat ani europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Řada lidí je frustrovaná ze zpráv o množství útoků islámských teroristů, kteří zabili v Evropě stovky lidí,“ sdělil pro EuroZprávy.cz. Češi pak „pudově“ reagují na podobný útok proti muslimům. „Nelíbí se mi to, ale nic bych z podobných reakcí o Češích nevyvozoval. Hranice vyjadřování jsou dány zákony,“ dodal. Pokud je prý někdo překročí, musí jednat policie.

"Nenávistné hlášky na internetu v diskusích jsou fenomén, který by se v podstatě nelišil od nadávání v hospodě. Ale? To však slyší nejbližší okolí a těžko ho přímo namíříte na konkrétního adresáta mimo váš oblíbený lokál. Svoboda slova, kterou máme zakotvenu v listině a v další legislativě, však není absolutní a pamatuje na to i současný právní řád. A ten platí v této věci i na internetu," uvedl pro EuroZprávy.cz předseda České pirátské strany Ivan Bartoš.

Podle něho je v podobných případech nesmyslné přenášet zodpovědnost za analýzu stovek tisíc komentářů na internetu na provozovatele služby či diskuzních fór. "Stejně tak je ovšem nesmyslné zatěžovat policii oznámením každé prkotiny, což je druhý extrém," dodává. Míní, že jednou z cest je moderování diskuze samotnými weby z vlastní iniciativy jednou z cest, jak podobné komentáře tlumit. 

"Bagatelizovat nějaký útok, jenom proto, že nám se to zdá „ještě v pohodě“,  podle mě nezúčastněnému nepřísluší," myslí si. Sám se setkal s několika výhružnými zprávami na jeho osobu v prostoru internetu. Bartoš většinou autory komentářů upozorňuje na výši trestních sazeb, kterou by mohl být postižen. "Stejně postupuji při výzvách „na férovku“. Příspěvky většinou mizí a autor většinou dále nereaguje. Internetoví hrdinové jsou často jen hrdinové právě tam. Hloupou nenávist je možné ignorovat. Dá se však proti ní i efektivně bránit. Pouč svého, či „anonymního“ hatera. Právní povědomí je přece ve společnosti důležité," uzavřel. 

Témata:  Velká Británie,  sociální sítě,  terorismus,  internet