Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Neštovice jsou zpět. Vědci v laboratoři vytvořili vyhynulý virus

Věda
Věda
Foto: Pixabay

Kanadští vědci využili komerčně dostupné genetické materiály k vytvoření vyhynulého poxviru. Jedná se o vzdáleného příbuzného viru, který způsobuje pravé neštovice. Podle vědců je virus zcela neškodný a využít ho chtějí pro dobré účely.

Patogen koňských neštovic, který byl dlouho vyhynulý, Kanaďané vytvořili po schválení od regulačních autorit. Ty na tomto viru neshledaly nic špatného či nebezpečného. Vedoucí výzkumník David Evans si chce nechat svou práci patentovat a virus chce užít pro léčbu rakoviny nebo výrobu vakcín.

Ačkoliv se ještě o svá zjištění nepodělil s vědeckými časopisy, spolupracuje s firmou Tonix Pharmaceuticals. Tonix doufá, že bude moci virus využít k vytvoření nové vakcíny proti neštovicím, která nahradí tu současnou. Ta má totiž nežádoucí vedlejší účinky.

Evans svým objevem dokázal, že by bylo možné synteticky vytvořit i vir pravých neštovic, které byly vymýceny roku 1980. Americká vláda vlastní množství vzorků pravých neštovic v Centre for Disease Control and Prevention (Centrum pro kontrolu nemocí a prevence) a také v základnách v Rusku.

Debata, jestli by tyto vzorky měly být zničeny, koluje již léta. Evans a další, kteří jsou proti zničení, argumentují tím, že někde možná existuje nějaké ložisko viru, o kterém nevíme. A stejně je to prý jedno, když si někdo vir dokáže vyrobit, protože genetický obraz viru je veřejnosti znám.

Podle Washington Post si Evans myslí, že je zcela nutné zachovat zásoby viru, aby se lidstvo mohlo bránit případné nákaze. Tom Frieden, který dříve Centre for Disease Control and Prevention (CDCP) vedl, prohlásil, že Evansův experiment patří mezi takzvaně „dual-use“ pokusy. Výzkum by prý mohl být využitý pro ochranu, ale také k vytvoření smrtícího patogenu.

Podle Friedmana žijeme ve světe plném možností k vytváření organismů, které již vyhynuly nebo nikdy neexistovaly, a je třeba tuto tvorbu kontrolovat. Lidé by se měli spíše zaměřit na problémy, které jim hrozí – jako problémy, které se vyvíjejí samy. Mluví o viru Zika nebo Ebole.

Protože jsou pravé neštovice považované za vymýcené, téměř nikdo proti nim není očkovaný. Pokud by došlo k vypuštění viru neštovic, lidstvo by bylo ve velikém nebezpečí. Toto je způsobeno tím, že vedlejší účinky očkování jsou velmi nepříjemné a lékaři odhadli, že šance nakažení je minimální. Lidstvo může jen doufat, že měli pravdu.

Evansův experiment není nijak náročné replikovat, podle odborníků stačí kvalitně vybavená laboratoř a zručný mikrobiolog. Vůdce Centre for Infectious Disease Research and Policy Michael Osterholm si myslí, že podobných výzkumů může existovat více. A pokud by se někomu podařilo syntetizovat nebezpečný patogen, lidstvo je zcela nepřipraveno.

Když to prý zvládli lidé z Alberty, která nepatří mezi nejlepší univerzity s oborem mikrobiologie, měli bychom se ptát, kdo další už to udělal. A kdo na tom pracuje teď. „Blížilo se to k nám roky,“ uvedl Osterhom. „Věděli jsme o tom. Ale připravení nejsme.“

Témata:  USA zdraví nemoc vědci

Související

Aktuálně se děje

2:12

Menšík a Sovák říkali blbosti o ničem? Miroslav Hanuš měl možná lépe volit slova

Vladimír Menšík nebo Jiří Sovák jsou dodnes považováni za geniální vypravěče. Na tradici takto nadaných lidí mezi českými herci navazuje Miroslav Hanuš, který se o dvojici velikánů vyjádřil po svém. A možná měl více vážit slova. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.