Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Urychlovač částic je opět v provozu, hlásí CERN. Jaký bude jeho cíl?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: CERN

Bern – Po drobném odkladu způsobeném mimo jiné příliš zvědavým savcem je největší urychlovač částic, známý pod zkratkou LHC (Large Hadron Collider), opět v provozu. Jak podotýká deník The Guardian, cíl je pro tento rok obzvláště ambiciózní – mohlo by totiž dojít k objevu zcela nové částice.

Už při měření minulý rok vědci na LHC zachytili podivné odchylky, které, zjednodušeně řečeno, vědcům pořádně zamotaly hlavu přítomností jednoho fotonu navíc.

Po zveřejnění těchto výsledků se objevily celé řady spekulací, které se snaží tyto výsledky vysvětlit. Jednou možností by podle některých teorií mohla být zcela nová částice, která se rozpadá na dva fotony. Někteří vědci se domnívají, že by mohlo jít o graviton, částici přenášející gravitaci.

Stále je tu ale riziko, že veškeré nadšení bude vniveč – pořád se totiž může prokázat, že šlo jen o statistickou chybu. Právě to by měla vyloučit nová měření, které na LHC nyní budou probíhat. Urychlovač byl spuštěn při stejné energii – 13 TeV – jako minulý rok. Nyní nezbývá než čekat.

Témata:  CERN urychlovač částic fyzika

Související

Aktuálně se děje

18. ledna 2025 9:55

Leon Tsoukernik po kolapsu bojuje o život. Policie prozradila novinky

Příbuzní Leona Tsoukernika a jeho přátelé, včetně těch slavných, se zajímají především o jeho zdravotní stav a doufají v zázrak. Nesmí se však zapomínat, že kolaps známého podnikatele, respektive okolnosti události, řeší i policie. Jak pokročilo vyšetřování? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.