reklama

Jak poukazuje server Science Mag, Encedalus je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů a z většiny je pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se až okolo -198 °C.

V roce 2005 vstoupila do systému Saturnu sonda Cassini, která uskutečnila řadu blízkých průletů okolo měsíce Enceladu. To umožnilo spatřit jeho povrch do té doby v nedostupném rozlišení a lépe pochopit podmínky, které na povrchu panují.

Pozorování umožnila objevit mračna vodního ledu vznášející se nad oblastí jižního pólu. Díky tomu bylo zjištěno, že z více jak 100 gejzírů na tomto měsíci tryská do okolního vesmíru rychlostí kolem 200 kilogramů za sekundu směs vodního ledu, dalších plynných látek a pevných částic včetně krystalků soli. Ukázalo se, že kromě toho obsahuje také plynný vodík.

Vzhledem k tomu, že tato látka poskytuje energii pro mikrobiální život na Zemi, objev činí z měsíce Enceladus vhodné místo pro život. „Neviděli jsme mikroby," říká Hunter Waite, planetární vědec ze Southwest Research Institute v San Antoniu v Texasu a hlavní autor studie. „Ale viděli jsme jejich jídlo,“ dodal. Tento vodík je totiž častou „potravou“ mikroorganismů z pozemských hlubokých oceánů.

Výzkumy navíc ukazují, že se pod povrchem měsíce nachází rozsáhlý oceán tvořený kapalnou vodou. Gravimetrická data z prosince 2010 pořízená během průletu sondy Cassini nad Enceladem ukázala, že se pod zmrzlým povrchem měsíce pravděpodobně nachází oceán kapalné vody situovaný pod oblastí jižního pólu. 

Oceán by se měl nacházet nejspíše pod 30 až 40 kilometry ledu a jeho mocnost by měla být minimálně 10 kilometrů v oblasti jižního pólu. Tato vodní plocha je srovnatelná s velikostí Hořejšího jezera v USA - druhé největší sladkovodní plochou na Zemi.

Na Enceladu tedy není jen kapalná voda, ale i potrava - a tak se logicky nabízí myšlenka, že by tu mohl velmi snadno existovat život, byť jen v nějaké primitivní formě. Zda tomu tak ale opravdu je, ale nebude snadné zjistit.

Sonda Cassini totiž nemůže pátrat přímo po životě, Když byla budována, nikdo neočekával, že by mohla proletět gejzíry obsahujícími organismy z mimozemského oceánu. Sonda Cassini za 3,26 miliardy dolarů má být navíc podle plánu zničena ponořením do atmosféry Saturnu 15. září 2017, kdy vyšle poslední sérii fotek.

I proto se už pracuje na konceptu malé sondy Enceladus Life Finder, která by obíhala Saturn a prováděla průlety v blízkosti Enceladu. Jejím základem mají být dva přístroje - hmotnostní spektrometr a přístroj na analyzování plynných částic a zrn gejzírů. Přístroje musí být upraveny pro specifické podmínky v okolí Enceladu, na rozdíl od současné mise by ale měly poskytnout lepší informace. Mohly by například přesněji určit, jaké chemické procesy se pod ledem odehrávají a zda některé z nich mohou být projevem života.