reklama

Všechno není jen černé. V červnu hlasovalo 122 zemí pro zákaz nukleárních zbraní a experti to vidí jako šanci na restart o odzbrojovací snahy. Zastánci dohody totiž tvrdí, že i omezená lokální nukleární válka by byla katastrofální. Jiní analytici jsou přesvědčení, že by to nebylo zas tak hrozné.

V březnu tohoto roku uvedl expert na jaderné zbraně Matthias Eken, že ničivá sila nukleárních zbraní je "velmi přeháněná" a lidé by měli přestat "hovořit o konci světa a apokalyptických scénářích".

Podle Ekena nejsou jaderné zbraně zdaleka tak nebezpečné a například hlavice o síle 9 megatun shozená na Arkansas by zničila pouhé 0.2% povrchu státu. Dále poznamenal, že v rámci testování bylo na zemi dosud provedeno asi 2 000 jaderných detonací a lidstvo neskončilo. Hrozba pro lidstvo tedy asi nebude tak velká. Jeho odpůrci tvrdě nesouhlasí.

Nukleární válka je válkou proti prostředí

Největší obavy plynou z nejnovějších studii, které si většinou za modelový případ berou potenciální regionální konflikt mezi Pákistánem a Indií, ve kterém by bylo odpáleno zhruba sto hlavic o síle té, která dopadla na konci druhé světové války na japonskou Hirošimu (podle dnešních měřítek malé).

V takovém případě by mohlo během týdne zemřít 20 milionů lidí z přímých efektů exploze, požárů a lokální radiace. To je samo o sobě více smrti, než za celou první světovou válku. Nukleární výbuchy mohou podle analytiků způsobit masivní požáry, ze kterých pak do stratosféry lítá popílek a saze. Podle odhadů by tento modelový konflikt vygeneroval až 6,5 milionu tun těchto nečistot. To by mohlo snížit průměrnou teplotu na Zemi a založit na ekologickou katastrofu, se kterou by se svět vyrovnával desítky let.

Například produkce kukuřice a rýže by začala padat o 10-20% jen v důsledku ochlazení. V konečném důsledku by tak mohly být až 2 miliardy lidí v přímém ohrožení hladomorem. O ekonomických dopadech ani nemluvě. A ačkoliv by byl případný konflikt mezi USA a KLDR menší, dopady by podle některých analytiků byly podobné.

Není třeba zmiňovat, že například neomezený konflikt mezi Ruskem a Američany by vedl k nukleární zimě a pravděpodobně vyhladovění většiny lidstva. Tento scénář však není moc pravděpodobný. Odborníci varují především před tím, že i zdánlivě malá a "bezpečná" nukleární válka by mohla negativně ovlivnit celý svět.

reklama