Výhrůžky amerického prezidenta Trumpa zasáhnout Severní Koreu "ohněm a zuřivostí" vzbudily opět obavy z jaderného konfliktu. Podle některých analytiků se za poslední roky také zvýšila hrozba nukleární války nad Evropou či indickým subkontinentem. Jaderná světová válka by zničila svět, to všichni víme. Ale co by se stalo s lidmi a životním prostředím v případě malého konfliktu?
Všechno není jen černé. V červnu hlasovalo 122 zemí pro zákaz nukleárních zbraní a experti to vidí jako šanci na restart o odzbrojovací snahy. Zastánci dohody totiž tvrdí, že i omezená lokální nukleární válka by byla katastrofální. Jiní analytici jsou přesvědčení, že by to nebylo zas tak hrozné.
V březnu tohoto roku uvedl expert na jaderné zbraně Matthias Eken, že ničivá sila nukleárních zbraní je "velmi přeháněná" a lidé by měli přestat "hovořit o konci světa a apokalyptických scénářích".
Podle Ekena nejsou jaderné zbraně zdaleka tak nebezpečné a například hlavice o síle 9 megatun shozená na Arkansas by zničila pouhé 0.2% povrchu státu. Dále poznamenal, že v rámci testování bylo na zemi dosud provedeno asi 2 000 jaderných detonací a lidstvo neskončilo. Hrozba pro lidstvo tedy asi nebude tak velká. Jeho odpůrci tvrdě nesouhlasí.
Nukleární válka je válkou proti prostředí
Největší obavy plynou z nejnovějších studii, které si většinou za modelový případ berou potenciální regionální konflikt mezi Pákistánem a Indií, ve kterém by bylo odpáleno zhruba sto hlavic o síle té, která dopadla na konci druhé světové války na japonskou Hirošimu (podle dnešních měřítek malé).
V takovém případě by mohlo během týdne zemřít 20 milionů lidí z přímých efektů exploze, požárů a lokální radiace. To je samo o sobě více smrti, než za celou první světovou válku. Nukleární výbuchy mohou podle analytiků způsobit masivní požáry, ze kterých pak do stratosféry lítá popílek a saze. Podle odhadů by tento modelový konflikt vygeneroval až 6,5 milionu tun těchto nečistot. To by mohlo snížit průměrnou teplotu na Zemi a založit na ekologickou katastrofu, se kterou by se svět vyrovnával desítky let.
Například produkce kukuřice a rýže by začala padat o 10-20% jen v důsledku ochlazení. V konečném důsledku by tak mohly být až 2 miliardy lidí v přímém ohrožení hladomorem. O ekonomických dopadech ani nemluvě. A ačkoliv by byl případný konflikt mezi USA a KLDR menší, dopady by podle některých analytiků byly podobné.
Není třeba zmiňovat, že například neomezený konflikt mezi Ruskem a Američany by vedl k nukleární zimě a pravděpodobně vyhladovění většiny lidstva. Tento scénář však není moc pravděpodobný. Odborníci varují především před tím, že i zdánlivě malá a "bezpečná" nukleární válka by mohla negativně ovlivnit celý svět.
Témata: jaderné zbraně, válka, Severní Korea
Související
14. listopadu 2024 11:15
18. října 2024 20:06
14. října 2024 10:12
30. září 2024 18:30
5. září 2024 17:11
14. srpna 2024 16:39
