Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

VIDEO: Vědci dokážou přeměnit oxid uhličitý na kámen

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Reprofoto YouTube

Southampton - Vypadá to jako další neškodný kámen, ve skutečnosti toho ale umí mnohem více. Jedná se také o skladovací objekt pro oxid uhličitý. To by mohlo alespoň trochu vylepšit klimatické podmínky na Zemi.

Nová studie ukazuje, jak dostat škodlivý oxid uhličitý do skal a kamenů. Tým vědců dokáže emise oxidu uhličitého dostat z atmosféry, rozpustit je ve vodě a následně jej zapečetit v podzemním vrtu společně s čedičem.

Během dvou let se pak krystalizují a vznikne z nich uhlíková hornina. Takovýto způsob skladování má hned několik výhod. Předchozí studie se zaměřovaly na skladování oxidu uhličitého v plynném nebo kapalném stavu. Problém u těchto způsobů skladování je ale jejich nestabilita a problém s těsněním. Oba tyto problémy ale kámen eliminuje.

Nicméně ale existují limity v použití této techniky, vědci musí použít hlubokou studnu na Islandu, kde je vysoká vulkanická činnost, protože k pozitivnímu výsledku potřebují velké množství čediče. Pracovníci jsou ale optimističtí, protože čediče je na Zemi hodně, takže teoreticky se tu skrývá velké množství místa, kam uskladnit oxid uhličitý jednou provždy. Jen USA by mohly uložit až 2400 miliard tun oxidu uhličitého, jak informuje server Gizmodo.

Témata:  kameny

Související

Aktuálně se děje

18. ledna 2025 11:11

Proč zemřel Jiří Vondra (†40)? Nejnovější zjištění i reakce na divoké spekulace

Česko i během tohoto týdne zasáhly smutné zprávy. Jedna taková se týkala Jiřího Vondry, oblíbeného moderátora Radia Kiss a hlasu pardubického hokeje. Vondra ve věku pouhých 40 let náhle zemřel. Všechny proto zajímá, proč v uplynulých dnech naposledy vydechl. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.