Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Budoucnost lidstva neleží na Zemi. Všichni se odstěhujeme, tvrdí Bezos

vesmir
vesmir
Foto: Pixabay

Budoucnost lidské rasy neleží na Zemi, ale ve vesmíru. Naše planeta nám zůstane jen jako místo, do kterého budeme "dojíždět" za prací. Tvrdí to nejbohatší muž světa, zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos.

Na konferenci letecké asociace Wings Club v New Yorku Bezos uvedl, že Země se stane místem určeným výhradně na práci, zatímco těžký průmysl, výroba energie či těžba surovin se budou odehrávat na jiných planetách.

"Sluneční soustava může poskytnout útočiště až bilionům lidí. Jen si představte, jak neuvěřitelná a dynamická civilizace by to byla," uvedl podle The Times Bezos.

Druhou možností je podle něj život výhradně na Zemi. "Byl by to dost neradostný svět, ale my se můžeme rozhodnout jinak," dodal miliardář.

Budoucí generace budou podle něj žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou umístěny ve sluneční soustavě. Taková budoucnost je podle něj pravděpodobnější než možnost, že by lidé obývali nějakou jinou planetu.

Pro Bezose je vesmírná kolonizace tématem číslo jedna, protože sám vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která vyvíjí komerční kosmické lodě pro lety s pasažéry. 

Témata:  vesmir Jeff Bezos

Související

Aktuálně se děje

8:25

Tomáš Vartecký se jde léčit. Upřímná zpověď o velkých problémech

Loni to nebyla hudba, čím Tomáš Vartecký plnil stránky médií. A hudba to není ani na začátku letošního roku, kdy na sociálních sítích zveřejnil zásadní oznámení. Vartecký prozradil, že se potýká s velkými problémy, které si vynutily přerušení činnosti. Podle některých médií nastupuje do léčebny. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.