reklama

Požadavky na nový tank francouzská armáda vydala již v roce 1978. Stroje AMX-30, které měla dosud ve výzbroji pomalu, ale jistě zastarávaly. Vývoj nového tanku oficiálně začal až v roce 1986. Stroj byl pojmenován po francouzském hrdinovi 2. světové války Philippu Leclerc de Hauteclocque.

Nový tank byl doslova přecpán moderní technikou. Jejím jádrem je tankový kanón ráže 120 milimetrů GIAT CN120-26/52 o hmotnosti 3,5 tuny. Ten byl vyvinut v 80. letech a dodnes patří mezi absolutní špičku. Na 2000 metrů je díky pokročilým zaměřovacím systémům pravděpodobnost zásahu cíle první ranou v pohybu 95 %. Systémy zároveň dokáží sledovat až šest cílů najednou Pro kanón je k dispozici šest druhů munice.

Unikátní je i systém nabíjení. Ten je stejně jako u ruských tanků plně automatický, a tak dokáže vystřelit až 12 střel v minutě. Zásoba je celkem 40 nábojů. V zásobníku kanónu je 22 nábojů a dalších 18 je uskladněno vedle řidiče. Problém je znovu nabití systému, které trvá až 15 minut. Vedle toho má tank spřažený kulomet 12,7 milimetru a na věži je dálkově ovládaný střední kulomet 7,92 milimetru. V rámci speciálního systému AZUR pro boj ve městech dostal Leclerc dva 80 milimetrové vrhače granátů připevněné na věži nesoucí 9 kusů munice.

Vzhledem k automatickému systému nabíjení má tank jen tříčlennou posádku ve složení řidič, střelec a velitel. Na rozdíl od jiných západních tanků je lehčí a menší. Zatímco německy Leopard a americký Abrams mají 64 tun, Leclerc váží „jen“ 56 tun. Pro srovnání ruská T-14 Armata má 48 tun. Pancíř obsahuje wolfram a titan a tank je maximálně odolný. V roce 2004, kdy byl do tanků instalován systém AZUR, byla ochrana ještě posílena. Zvláštní důraz byl kladen na obranu proti zbraním RPG.

Délka stroje je 7,57 metru, šíře 3,60 metru a výška 3,06 metru. Pohon u francouzské verze zajišťuje turbodieselový osmiválec Wärtsilä Uni Diesel V8X o výkonu 1500 koní. Součástí motoru je i turbína, která dokáže dodávat tanku energii, i když hlavní motor neběží.

Motor se spojkou tvoří tzv. powerpac a jejich výměna je velmi jednoduchá a v bojových podmínkách zabere maximálně dvě a půl hodiny. Unikátní je i podvozek stroje. Ten je vybaven hydropneumatickým odpružením díky čemuž má tank skvělé jízdní vlastnosti. Maximální rychlost tanku Leclerc na silnici je 71 kilometrů v hodině a v terénu 51 kilometrů. Dojez na vnitřní nádrže je 470 kilometrů. S přídavnou 200 litrovou nádrží dojezd dosahuje až 650 kilometrů.

Francouzská armáda počítala s tím, že do výzbroje zavede až 1500 vozidel Leclerc. Po pádu sovětského impéria však byl vojenský rozpočet Francie seškrtán a objednávka nakonec zněla 406 bojových a 20 ženijních tanků. Speciální průzkumná verze, mostní verze a protiletadlová se nedostaly ani do prototypové fáze. Francouzi se proto pokusili celou situaci zachránit, a tak uvolnili své rodinné stříbro k exportu.

K širšímu rozšíření tanku však bránila jedna maličkost. Cena. Za jeden stroj si Nexter účtoval 8 milionů eur. S infrastrukturou, vývojem, výrobou, vybavením, výzbrojí, výcvikem posádky a náhradními díly vyšel v cenách roku 2001 jeden Leclerc Francii na astronomických 15,9 milionu eur, což je zatím rekord v ceně jednoho tanku.

Francie se pokoušela zbavit i starších strojů za daleko nižší ceny, ale ve Švédsku, Kataru ani Kolumbii neuspěla. Jedinou zemí, která zavedla Leclerc do výzbroje se staly Spojené arabské emiráty. Ty ovšem požadovaly výměnu motoru za německý kapalinou chlazený dvanáctiválec MTU 883 Ka-500, zvýšení dojezdu a vylepšenou klimatizaci. Tropikalizované stroje naopak ztratili schopnost brodění. Celkem SAE objednala 388 bojových tanků, 46 ženijních vozidel a dva cvičné tanky. Po splnění dodávky v roce 2007 byla výroba po dodání 876 kusů ukončena.

Francie poprvé nasadila Leclerc v První válce v Perském zálivu, poté v Kosovu a Libanonu, kde se ovšem nedostal do bojové situace.  Emiráty nasadily své stroje v bojích v Jemenu. Zde se Leclerc plně osvědčil a žádný tank nebyl povstalci zničen. Povstalcům se podařilo poškodit jen tři tanky, přičemž byl zabit jen jeden člen posádky. Výsledky tanků Leclerc zaujaly Saúdskou Arábii natolik, že projevila zájem o nákup několika stovek vozidel. Není zatím jasno jak či zda vůbec jednání s Francií probíhají.

I přesto, že se Francie svoje vozidla snaží modernizovat a přidávat tanku nové funkce s jeho provozem má obrovské problémy. Údržba tanku Leclerc je neúměrně drahá a vyjde na 20 000 eur měsíčně na jeden stroj. Sto strojů bylo přesunuto do rezervy a ze zbylých 241 bojových tanků bylo v roce 2016 připraveno k boji jen 147. Na rok 2020 je plánovaná modernizace 200 francouzských tanků v hodnotě 330 milionů eur. Ta by měla prodloužit životnost tanku Leclerc až do roku 2040.

1 komentář (Poslední 23.04. 12:55) Napište svůj názor

reklama