Do vod u mexického ostrova Guadalupe dopadl v 18:40 SEČ, nyní ho z oceánu vyzvedne loď amerického námořnictva.

Dnes ukončená mise bez posádky byla prvním krokem programu Artemis, který má ambice vyslat člověka na Měsíc a následně založit dlouhodobou lunární kolonii jako odrazový můstek pro ještě ambicióznější projekt budoucích letů na Mars. Mise Artemis I přišla podle agentury AP NASA na čtyři miliardy dolarů (92,4 miliardy korun).

Poslední fázi návratu na Zemi NASA zahájila dnes krátce po 18:00 SEČ, kdy se od posádkového modulu oddělil Evropský servisní modul (ESM) Evropské kosmické agentury (ESA). Orionu zajišťoval vzduch, elektřinu a pohon.

Do pozemské atmosféry pak modul vstoupil krátce před 18:30 SEČ rychlostí bezmála 40.000 kilometrů za hodinu, tedy 32násobkem rychlosti zvuku. Nový, nikdy netestovaný tepelný štít při tom musel vydržet teplotu až 3000 stupňů Celsia, zhruba poloviční teplotu, než má povrch Slunce.

NASA v této fázi vyzkoušela nový způsob vstupu podobného modulu do atmosféry, který přirovnala k házení žabek a jenž umožnil dopad na předem vybrané místo s mnohem větší přesností, než jak tomu bylo například u modulů misí Apollo. Orion se při něm nejprve lehce zanořil do zemské atmosféry, která jej z nadzvukové rychlosti zpomalila na zhruba 520 kilometrů za hodinu. O další sestup se pak postaral systém 11 padáků vyrobených z více než deseti kilometrů čtverečních materiálů.

"Dopad do Tichého oceánu byl ukázkový," uvedl komentátor NASA poté, co se Orion snesl do Tichého oceánu u Kalifornského poloostrova, pět námořních mil (9,2 kilometru) od americké lodi USS Portland. Místo dopadu, původně vybrané severněji, blíže americkému pobřeží, NASA změnila kvůli předpovědím hlásícím silný vítr a neklidné moře. Modul vznášející se nad hladinou a jeho posádku - tři figuríny vybavené senzory - rychle obkroužily helikoptéry a menší plavidla.

Modul nyní čeká několikadenní přesun do amerického města San Diego. Pár dalších dní pak stráví na cestě do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, kde jeho stav a data sesbíraná při letu detailně prozkoumají technici.

Orion na oběžnou dráhu vynesla 16. listopadu raketa Space Launch System (SLS), o pět dní později objekt poprvé dosáhl Měsíce. K jeho povrchu se tento týden při návratu na Zemi přiblížil až na 127 kilometrů. Při cestě do kosmu také Orion pokořil rekord vesmírných plavidel navržených pro posádku, když 28. listopadu dosáhl vzdálenosti 432.208 kilometrů od Země a bezmála 69.000 kilometrů od povrchu Měsíce. Předchozím držitelem rekordu z roku 1970 byla posádka mise Apollo 13.

Úspěšný návrat na Zemi je pro NASA významným milníkem programu Artemis. Příští mise plánovaná na rok 2024 totiž vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání lidské posádky přímo na pozemské družici.

Astronauti naposledy přistáli na Měsíci přesně před půl stoletím, 11. prosince 1972. Astronauti NASA Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 následně strávili tři dny průzkumem měsíčního povrchu.