NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu nedaleko rovníku

Nedaleko rovníku Marsu dopadl 24. prosince 2021 meteorit o průměru mezi pěti a 12 metry, tedy zhruba desetinásobně větší než tělesa, která na Mars dopadají běžně. Jelikož atmosféra Marsu je zhruba stonásobně řidší než atmosféra Země, těleso v ní neshořelo a vytvořilo kráter o průměru zhruba 150 metrů.

"Byl to jeden z nejsilnějších dopadů, které jsme za 16 let mise zaznamenali," uvedla dnes Liliya Posiolová z vesmírné technologické společnosti Malin Space Science Systems, která provozuje kamery na planetární sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) obíhající kolem Marsu.

Právě kamery na sondě MRO spatřily velké kusy ledu ve vzniklém kráteru a jeho okolí. Přítomnost ledu v tak malé hloubce pod povrchem vědce překvapila, jelikož meteorit dopadl relativně blízko rovníku Marsu, jedné z nejteplejších částí planety.

"Do míst poblíž rovníku chceme poslat i astronauty. A mít led přímo pod povrchem je úžasné, protože jej můžeme využít k přeměně na vodu, kyslík nebo vodík," vysvětlila ředitelka planetárního oddělení NASA Lori Glazeová.

Planetoložka z americké Brownovy univerzity Ingrid Daubarová dodala, že odhalení přítomnosti ledu v těchto místech také pomůže vědcům pochopit, jak se voda na Marsu uchovávala.

Dopad meteoritu nezachytily jen kamery sondy MRO, ale především seismologické přístroje sondy InSight, která na Marsu přistála v listopadu 2018 a nyní už značně překonává svoji odhadovanou dvouletou životnost.

Sonda InSight kvůli množství prachu na solárních panelech vyrábí jen zlomek elektrické energie, která by byla potřeba na provoz všech jejích přístrojů. Specialista na průzkum rudé planety NASA Bruce Barnerdt proto na dnešním brífinku hovořil i o jistém štěstí při zachycení dopadu meteoritu, jelikož seismograf sondy je kvůli úspoře energie v provozu jen každý čtvrtý den.

"Možnost toto spatřit zrovna v dobu, kdy InSight sbírala data, je skutečným vědeckým darem," řekla Daubarová.

Témata:  NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír),  Mars 1