Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se pak sonda dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.
Všechny systémy satelitu i přistávacího modulu fungují. Obě části sondy cestovaly k Měsíci spojené a nyní se rozdělily. Podle ISRO se modul pohybuje ve výšce asi 100 kilometrů nad měsíčním povrchem.
#ISRO
— ISRO (@isro) September 3, 2019
The first de-orbit maneuver for #VikramLander of #Chandrayaan2 spacecraft was performed successfully today (September 03, 2019) at 0850 hrs IST.
For details please visit https://t.co/K5dS113UJL
Here's view of Control Centre at ISTRAC, Bengaluru pic.twitter.com/Ddeo2URPg5
Přistání je plánováno v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o dosednutí se sondou nepokusil. Asi čtyři hodiny po přistání by mělo z modulu vyjet na povrch šestikolové lunární vozítko. Pohybovat se bude rychlostí jeden centimetr za sekundu a za svou životnost, která je jeden lunární den, urazí asi půl kilometru. Cestou bude provádět chemickou analýzu odebraných vzorků.
Vozítko má za cíl prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise Čandrájan-1 z roku 2008. Podle vědců by mohly zásoby vody a minerálů v kráterech z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.
Data získaná sondou Čandrájan-2 očekává rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), a to pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.
