reklama

Jeden z prvních pokusů o militarizaci práškovacího letadla proběhl překvapivě v 80. letech v Československu. Na objednávku tehdejší NDR byl militarizován jeden Let Z-37 Turbočmelák. Východní Němci chtěli svoji flotilu zemědělských strojů využít případném boji s imperialisty, a pod letadlo chtěli připojit nejen bomby a kontejnery s kulomety, ale i rakety vzduch-vzduch K-13. I přesto, že testy prokázaly, že by Z-37 TM byl hodnotným strojem, byl projekt zastaven.

Do stejné doby se datuje i první americký pokus o ozbrojený práškovací letoun. V-1-A Vigilante však také roku 1988 skončil bez úspěchu. Koncept ozbrojeného zemědělského stroje se vrátil až roku 2007, kdy firma IOMAX představila úpravu práškovacího letadla Air Tractor AT-802 na speciál pro boj s gerilou, teroristy, příhraniční hlídkování a konflikty nízké intenzity. AT-802 byl později nahrazen typem Thrush S2R-660. Stroje mají stejný motor a rozdíly mezi nimi jsou jen minimální. Opět se nejedná o první projekt podobného letadla. Je však první, který uspěl, získal zákazníka a dostal se dokonce do boje.

Původní verze Thrush S2T poprvé vzlétl již roku 1958. Bitevní úprava známější jako IOMAX Archangel prošla rozsáhlými změnami. Stroj dostal moderní avioniku. Místo nádrže na hnojiva a postřiky přibilo pracoviště a sedadlo pro operátora zbraní.  Motor, nádrže a kabina dostaly pancéřovou ochranu a neprůstřelná skla. Rozpětí letadla je 17,4 metru a délka 10,97 metru.  Motor zůstal stejný jako u civilní verze a to Pratt & Whitney PT6A-67F s výkonem 1700 koní. Maximální rychlost je 389 kilometrů. Ekonomický rychlost je 333 kilometrů. Vytrvalost může dosáhnout až 10,5 hodiny a dolet je 2500 kilometrů.

Pod trupem je připojené detekční pouzdro vyvinuté firmou IOMAX s délkou 2,94 metru. To obsahuje vedle pozorovací HD kamery i termální kameru, infračervená čidla s výmětnicemi klamných cílů či výstražný radar. Pod křídly je celkem šest nosníků, které mohou nést až 2900 kilogramů zbraní. To už skutečně úctyhodná nosnost. Pro letadlo je i velký výběr zbraní. Vedle až dvanácti protitankových raket AGM-114 Hellfire, může být podvěšeno i deset laserem naváděné bomb GBU-58 Paveway II o hmotnosti 113,4 a kilogramu každá či 48 kusů laserem naváděných raket Cirit. Cena jednoho letadla vyjde asi na 13 milionů dolarů.

Roku 2009 konečně bitevní zemědělci našli zákazníka. 24 Archangelů si pořídily Spojené arabské emiráty. Ta stroje velmi intenzivně používá v bojích v okolních zemí jako je Jemen nebo z Jordánska proti Islámského státu a jiným povstaleckým skupinám. Dobré zkušenosti se strojem vedly SAE v roce 2013 k další objednávce 24 kusů. Roku 2017 SAE dvanáct starších strojů věnovala Egyptu, kde slouží při obraně hranic s Libyí. Letadla často během operací létají velmi nízko, a ke svému krytí používají vzedmutý prach. Díky dlouhé vytrvalosti pak letadla mohou nepřítele sledovat velmi dlouhou dobu, a udeřit teprve v ten pravý okamžik.

Zkušenosti s nasazením upravených zemědělských strojů jsou zatím velmi pozitivní. Stroje dokáží nahradit i daleko dražší a sofistikovanější stroje, a je velmi těžké je zničit. Lze tedy předpokládat, že brzy vznikne více podobných typů, pro které se již nepochybně méně nároční zákazníci najdou.