Před zhruba 110 miliony let se na březích pradávné laguny proháněl podivně vyhlížející dinosaurus. Měl dlouhou hřívu a z ramen mu vyrůstaly tvrdé struktury připomínající stuhy. Nezvyklou zkamenělinu nového druhu našel tým paleontologů v Brazílii, napsala agentura Reuters.
Britský vědecký tým vypočítal velikost obřího prehistorického žraloka, ze kterého se do dnešní doby dochovaly pouze zuby či obratle.
Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným.
Po čtyřech letech vykopávek v marocké poušti objevil a rekonstruoval tým paleontologů ocas obávaného dinosaura, který byl ve skutečnosti ploutví. Nález potvrdil, že spinosaurus byl výborný plavec.
Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého sloupce hornin, který vyvrtali z podloží Mexického zálivu. Jde o sedimenty, které se nahromadily, když na planetu dopadl obrovský meteorit. Ten, o kterém se vědci domnívají, že zapříčinil konec éry plazů a počátek éry savců, píše BBC.
V Barmě objevili zkamenělé pozůstatky ptáka, který žil před 99 miliony let a měl bizarně dlouhý třetí prst. Informoval o tom dnes deník The Daily Telegraph, podle nějž se fosilie ukrývala v kusu jantaru.
Asteroid Chicxulub o průměru 10 kilometrů, který před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu, je známý především díky tomu, že vyhubil dinosaury a téměř veškerý život na planetě. Podle vědců ale můžeme jeho účinky pozorovat dodnes.
Zakrnělé přední končetiny jednoho z největších zabijáků v dějinách byly zřejmě více užitečné, než se doposud předpokládalo.
Světové paleontology zaujal objev lebky mláděte Diplodoca, kterému dali jméno Andrew. Bohužel z Andrewova těla se toho mnoho nedochovalo. Jeho lebka byla nalezena v Montaně, kde byly nalezeny fosílie i jiných dinosaurů. Lebka samotná však umožnila vědcům získat nové poznatky.
Když se v roce 1676 objevila první kostra dinosaura, lidé si mysleli, že pochází z obřích slonů, nebo obrů. Teprve o sto let později si vědci uvědomili, že mají v ruce fosilie druhu, kterého pojmenovali Megalosaurus. Od roku 1842 se těmto tvorům přezdívá dinosauři a od té doby bylo nalezeno více než 700 druhů, jak informuje server Science Alert. Změnily se také představy o dinosaurech, kompletně se liší od toho, jak jsme o nich četli v knihách jako děti. Pojďte se podívat na 6 mýtů o dinosaurech, které neplatí.
Buenos Aires - Obří, několikametrová, ještěra připomínající příšera, která terorizuje japonské Tokio. Tak je už od roku 1954 vyobrazováno jedno z nejpopulárnějších monster na světě. Byť zřejmě nejslavnější film s Godzillou zasadil toto monstrum do New Yorku, jde především o symbol japonské popkultury. Ve skutečnosti ale žila někde úplně jinde.
Miami - Žáby žily už asi před 200 miliony let. Jelikož byly ale tehdy velmi malinké, nezachovaly se téměř žádné ostatky. Nyní se přírodovědcům naskytla jedinečná možnost zkoumat fosílie těchto obojživelníků, které ukrýval jantar.
Melbourne - Australští vědci se pokoušejí zrekonstruovat již vyhynulého vakovlka tasmánského neboli tasmánského tygra. Díky studii maximálně 12 týdnů starých zachovalých mláďat se snaží přijít na to, proč se tolik podobá dnešním psům.
Megalodon by se dal jednoduše popsat jako stroj na zabíjení. Prehistorický žralok dosahoval velikosti letadla a se svými čtyřiceti metry na délku a 20 centimetrů dlouhými zuby mu dosud nedokázal konkurovat žádný jiný mořský ani suchozemský dravec. Podle odborníků vyhynul, jiní ale tvrdí, že přežil. A ukrývá se v nejhlubších neprobádaných vodách.
Dinosauři vymírali dávno předtím, než před 66 miliony let na Zemi dopadl meteorit. Ve studii uveřejněné v prestižním časopisu Proceedings to napsali britští vědci z univerzity v Readingu.
Mysleli jste si, že látky, které mají schopnost ovlivňovat myšlení, jsou pouze výsadou lidí? Pak vás vyvedeme z omylu. Drogy znali i tvorové o miliony let starší než první lidé, a i dnešní zvířata vědí, jak si přivodit "radostnější" náladu.
Planeta Země v historii spatřila děsivé události, které si dnes už ani neumíme představit. Hovoří se především o dopadu asteroidu, který vyhladil dinosaury. Málokdo však tuší, že se odehrály i mnohem větší a nebezpečnější věci, které by nedokázalo napsat ani pero zkušeného scénáristy z Hollywoodu.
Dodoma (Tanzánie) - Vědcům se podařilo identifikovat jednoho z nejstarších známých dinosauřích příbuzných. Zjistili, že vůbec nevypadá tak, jak předpokládali. Nejednalo se o tvora velikosti kuřete, který běhal po dvou končetinách.
MAGAZÍN - Studie vědců z univerzity v Bristolu tvrdí, že hnací silou evoluce byla dostupnost "životního prostoru". Zpochybňují tak závěry zakladatele evoluční teorie Charlese Darwina, podle nějž byla rozhodující soutěž, v níž přežily pouze ty nejsilnější druhy, píše server britské televize BBC.
Sydney - Tým paleontologů Queenslandské univerzity a z Univerzity Jamese Cooka nalezl na severozápadním pobřeží Austrálie otisky stop 21 druhů dinosaurů. Místu přitom hrozila zkáza.
Londýn - Objev kostry dosud neznámého dinosaura v západní části Číny napověděl paleontologům, jak se s největší pravděpodobností vyvinula ptačí křídla. Novou teorii vědci zveřejnili v prestižním časopisu Nature, informovala BBC.
Washington - Mláďata dinosaurů se z vajíček líhla po třech až šesti měsících. Dosud se přitom vědci domnívali, že to bylo podstatně dříve.
Hongkong - Po jednom z výbuchů při odstraňování zeminy během stavby školy v jihočínském městě Kan-čouse se před dělníky objevila přes 60 milionů let stará zkamenělina dinosaura. Ukázalo se, že jde o první exemplář svého druhu.
12. srpna 2026 21:46
12. srpna 2026 20:09
12. srpna 2026 18:40
12. srpna 2026 17:27
12. srpna 2026 16:14
12. srpna 2026 14:58
Česko zasáhla jedna smutná zpráva v samém úvodu tohoto týdne. Známý spisovatel Vladimír Páral zemřel v pondělí v den svých 94. narozenin. Ačkoliv by se jistě našlo mnoho lidí, kteří by se s ním přišli rozloučit, zřejmě taková možnost nebude.
Zdroj: Jan Hrabě
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
