reklama

Paleontologové věděli, že ptačí křídlo, které se skládá ze tří prstovitých kostí, se vyvinulo z pětiprstých dinosauřích končetin. Nemohli se ale shodnout, jakým způsobem změna proběhla. Odpověď jim dala 160 milionů let stará fosilie tvora jménem Limusaurus inextricabilis.

"Je to velmi divné zvíře - nemá zuby, má zobák, velmi dlouhý krk a velmi slabé přední končetiny. Když jsme se podívali důkladně, ukázalo se, že může dát odpověď na velkou paleontologickou otázku," uvedl profesor James Clark, jeden z objevitelů zkamenělé kostry.

Vědci se přeli o to, ze kterých tří prstů se křídlové kosti vyvinuly. Dříve se domnívali, že jde o tři krajní. Objevená fosilie však měla první prstovou kůstku sotva patrnou a pátý prst v podstatě neměla. Modernější tříprstá ruka se tak podle James Clarka a jeho čínského spolupracovníka Sing Süa vyvinula ze středních prstů, dva vnější zanikly.

Tato teorie odpovídá i poznatkům vývojových biologů, kteří dokázali, že ptačí embrya mají na začátku zárodky všech pěti prstů a dva krajní se pak ztrácí.

"Je to vzrušující - vůbec poprvé vidíme, jak (prsty) mizí," komentoval objev Jack Conrad, paleontolog z Amerického muzea historie přírody. "Je to zásadní obrat - neexistoval způsob, jak spojit data od vývojových biologů a paleontologické důkazy. Na každé fosilii, jsme viděli jen první, druhý a třetí prst," vysvětlil přínos nového poznatku.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama