reklama

"Je tu spousta dalších zvláštních dinosaurů, ale tento se nepodobá žádnému z nich," uvedl paleobiolog David Martill z univerzity v anglickém Portsmouthu a jeden z vedoucích autorů studie, kterou vědci zveřejnili v odborném časopise Creataceous Research.

Hřívu zvířete s latinským názvem Ubirajara jubatus, které se živilo hmyzem či patrně i malými obratlovci jako jsou žáby či ještěrky, tvořilo ve skutečnosti prvotní peří. Dvě struktury podobné stuhám byly nejspíše tvořeny keratinem - tedy stejnou látkou, ze které jsou vlasy, nehty či chlupy.

"Z dálky (dinosaurus) vypadal pravděpodobně chlupatě, spíš než opeřeně," říká Martill. "Pravděpodobně měl protopeří podobné vlasům po celém těle, zachovalo se však jen na jeho krku, zádech a rukou. To na jeho zádech je velmi dlouhé a dává mu tak jakousi hřívu, která je u dinosaurů unikátní," dodává.

Stuhy na ramenou tvora mohly podle Martilla sloužit na ozdobu, nejspíš k přilákání partnerů nebo zastrašení protivníků. Podobné znaky zdobí ve zvířecí říši často samce - například samci páva mají komplikované a nádherné ocasy - kvůli čemuž paleontobiolog zasvěceně odhaduje, že nalezený jedinec byl patrně také samec.

Z fosílií sice nelze určit barvu těchto struktur, Martill se však domnívá, že byly barevné. "Vsadím se, že byly," dodává.

reklama