Jeden ze základních přírodních principů, takzvaný princip kritického zpomalování, se podle vědců účastní také vzniku epileptických záchvatů. Předchází jim postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se tak stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. V dnešní tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR (AV ČR). Článek mezinárodního týmu vedeného českými vědci publikoval časopis Nature Neuroscience.
Před miliony let se namísto člověka po planetě Zemi procházeli dinosauři a savci. Ještě dříve se obojživelníci pokoušeli vylézt na souš. A před nimi existovalo vše živé pouze ve formě buněk. Teď obývají naši planetu lidé, a ti jsou jakožto vládci potravního žebříčku předurčeni vládnout ji do doby, než matka příroda rozhodne jinak. Problém je tom, že i my se vyvíjíme, a za stovky let budeme vypadat úplně jinak, než dnes.
Na první pohled většinou málokdy poznáme, jak moc slušný a důvěryhodný je člověk, s nímž jsme se právě seznámili. Může vypadat, že by mouše neublížil, ale ve skutečnosti se může jednat o psychopata. A rozpoznat tento typ lidí není vždy snadné.
Převrhla se vám sklenička s červeným vínem a z představy neodstranitelné skvrny se vám zatmívá před očima? Nebudete potřebovat drahou chemii, jednoduše si pomůžete přírodními produkty, z nichž mnohé máte běžně doma. A věřte, že pomocí nejběžnějších věcí se zbavíte vodního kamene, mastných skvrn i rzi.
Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.
Dlouhé roky se vědci a lékaři předháněli ve zjišťování, co všechno je ve skutečnosti nezdravé. Od cigaret, alkoholu, kávy až po tučné a masné výrobky, vždy měli víceméně jasno. Za jednoho z největších zabijáků ale považovali nadváhu a z ní vyplývající obezitu, teď se ale ukazuje, že by všechno mohlo být jinak.
Mladá ukrajinská banka Monobank chce, aby její klientela nejen bohatla, ale také byla zdravější. Přišla proto se speciální nabídkou úročení vkladů ve výši až 21 procent pro zákazníky, kteří ujdou denně 10.000 kroků, píše list The Guardian.
Snad každý už někdy musel střežit nějaké to tajemství. Některá jsou příjemná a zábavná, jiná vás mohou pořádně vyvézt z míry. Čím více tajemství uchováváte a čím více lidí se vám svěřuje, tím více se vystavujete riziku úzkostí, míní vědci.
Vědci se léta snaží přijít na to, který rok byl ten nejhorší v dějinách lidstva. Spekulovalo se o roku 1349, kdy vypukla epidemie moru, nebo o roku 1918, kdy španělská chřipka zabila na 100 milionů lidí. Podle odborníků se ale ty největší hrůzy odehrály v roce 536.
Chemoterapie je jednou z hlavních metod léčby rakoviny. Jedná se o náročnou léčbu, kterou pro pacienty dále komplikuje fakt, že musí dlouho čekat, než se zjistí, zda léčba vůbec zabírá. To by se ale podle vědců mohlo změnit. Informoval o tom deník The Telegraph.
Mnoho lidí neprávem zaměňuje obyčejnou bolest hlavy za migrénu. Migréna je přitom nepříjemným problémem, který postihuje veliké množství lidí. A bolest hlavy je pouze jedním z příznaků tohoto závažného onemocnění. Co za ním stojí a proč činí život tak složitým?
Podle studie australských vědců může v roce 2050 chodit po světě miliarda slepých lidí. Ztráta zraku hrozí zejména těm, kteří už dnes trpí krátkozrakostí. Problémy se zrakem má po celém světě stále více lidí, nejhorší je situace ve Východní Asii.
Zhruba 71 procent řidičů má problémy se zrakem. Řidiči se špatným zrakem stejně nebezpeční jako lidé za volantem pod vlivem alkoholu nebo drog. Vyplývá to z průzkumu osvětového projektu Slepí vrazi, který podporují Autoklub ČR společně s mezinárodní automobilovou federací (FIA), BESIP, firma Zeiss a Živnostenskou komorou českých optiků. Stát kvůli tomu připravuje zavedení povinných kontrol zraku u řidičů.
Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.
Hlupák je přesvědčen o vlastní chytrosti, zatímco chytrý člověk o tom pochybuje, zní stará moudrost. Naštěstí jsou zde vědci, aby vysvětlili, koho lze považovat za chytrého a koho ne. Podle serveru Business Insider následujících 17 znamení ukazuje, že zřejmě bude patřit do chytřejší části populace.
Málokterá zahraniční pochutina si u nás získala takovou popularitu, jako právě chilli paprička. Ne každý se odváží jí sníst a jsou i tací, kterým její pálení nedělá dobře, další si ji ale nemohou vynachválit. S nadsázkou se ale říká, že vám může vypálit díru do břicha. Je to opravdu možné?
Většina z nás patří mezi praváky, přesto existuje spousta lidí, u nichž je dominantní levá ruka. Proč tomu tak je? Je to něco, co se prostě „naučíme“? Nebo jde o vrozenou věc, ve které hraje roli náš mozek a nervový systém? Právě na to odpovídá s odkazem na novou studii server IFL Science.
V současné době je na světě zhruba 200 zemí. Každá organizace uvádí jiné číslo a budeme-li se řídit například statistikami OSN, hovoříme o 206 zemích. Dohromady se ve všech těchto zemích mluví necelými 7000 jazyky. To dělá zhruba 35 jazyků na jeden stát. Proč jich existuje tolik?
Takřka každý rok zasáhne Česko epidemie vší, drobných parazitů, kteří dokáží pořádně potrápit hostitele a znepříjemnit život celé jeho rodině. Zatímco v dřívějších dobách bylo nejjednodušší zasažené vlasy ostříhat, dnes se k tomuto radikálnímu kroku přistupuje jen v ojedinělých případech. Možností, jak porazit vši, je totiž celá řada.
Jestliže zhodnotíme schopnosti, které všichni máme, může nám to pomoci lépe čelit problémům a utrpení. Nemoc se může přeměnit ve výzvu k růstu, k rozvoji nových schopností, stanovení cílů, tvrdí odborníci.
Kdo našel přítele, našel poklad, říká se. Avšak dříve, než můžeme některou osobu považovat za dobrého přítele, musíme s ní strávit společně delší čas a sdílet s ní zkušenosti a emoce. Kolik času nám ale hledání takového člověka zabere?
Dospělí často pociťují strach i z té nejnevinnější hračky. Nejčastěji jsou terčem jejich obav panenky, které dokáží zapřičinit, že se lidé v jejich okolí cítí nesví. Proč v nás ale právě panenky vzbuzují strach?
Umírání je pozitivnější zkušenost, než si většina lidí vůbec myslí, tvrdí psychologové. Nedávný průzkum YouGov ukázal, že 68 procent lidí ve Velké Británii se bojí smrti - ale podle autorů nové studie je umírání „méně smutné a děsivé - a šťastnější - než si myslíte.“
9:11
Všichni známe Martina Dejdara především jako skvělého herce či dabéra. On se však nyní rozhodl vydat do neprobádaných vod. Vychází mu totiž biografická kniha, ve které se lidé dozvědí mnohá tajemství.
Zdroj: Dan Šrámek
Končící ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) byl v úterý účastníkem dopravní nehody. Při havárii utrpěl menší zlomeninu, uvedl to na sociální síti. Zranění ho podle jeho vlastních slov nijak nelimituje.
