Špatné návyky, jako je zkracování doby spánku, přílišná konzumace alkoholu nebo výčitky mohou podlomit naše duševní zdraví a vést ke krizi, depresím a stavům úzkosti. Naštěstí se ale některým těmto nástrahám nebo špatným návykům můžeme vyhnout. Upozornil na to italský deník Corriere della Sera.
Lékaři a odborníci považovali periferní vidění za jednu ze schopností našeho oka. Vidět předměty na okraji zorného pole se v minulosti hodilo při obraně proti predátorům, dnes má tato funkce svou nezastupitelnou úlohu například za volantem automobilu. Nyní se ale zdá, že není všechno takové, jak to na první pohled vypadá.
Ať už rádi sportujete nebo trávíte volný čas u televize či počítače, určitě jste se už někdy setkali se svalovou křečí. V tu chvíli lze myslet jen na jedno - jak se jí co nejdříve zbavit. S tím vám nyní pomůžeme.
Představte si, že máte dvě nádoby s vodou. V jedné je teplota vody nízká, v druhé je voda horká. Která z nich zmrzne rychleji? Ač se to možná zdá nesmyslné, opravdu to bude nádoba s teplou vodou. Překvapivé ale je, že dodnes pořádně nikdo neví proč.
Průzkumy, průzkumy, průzkumy. Každou chvíli někdo zjišťuje názor občanů na to či ono. Před volbami se řeší preference, jindy jsou výzkumníci zvědaví na znalosti respondetů. A výsledky jsou občas skutečně bizarní a úsměvné. Kolik lidí věří, že Slunce obíhá kolem Země? A důvěřuje někdo vůbec průzkumům jako takovým? Přinášíme vám přehled těch nejšílenějších výsledků průzkumů za poslední roky.
Říká se, že usměvaví lidé žijí déle. Někteří toto tvrzení slyšeli od svých přátel, jiní od kolegů v práci nebo od rodiny. Je to ale skutečně pravda? Podle vědců vůbec ne.
Používání nadávek a vulgárních označení je ve společnosti obecně považováno za nepřípustné, přesto dnes už téměř nenajdete člověka, který by si jednou za čas při vhodné příležitosti pořádně nezanadával. Víte ale, co nejpoužívanější česká hanlivá označení znamenají?
Praha - Od vzniku Československa v roce 1918 se výrazně změnil způsob, jak Češi tráví volný čas. Zatímco dříve ho lidé věnovali hlavně rodině, přátelům a domácnosti, v současnosti ho mladí tráví nejvíc s chytrými telefony, starší generace pak u televize. Na změny ve využití volného času v posledních sto letech měly vliv technologie i politický režim a vývoj hospodářství. V rozhovoru s ČTK to řekl sociolog Jaromír Mazák z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Index tělesné hmotnosti označovaný zkratkou BMI je jedním z nejznámějších vzorečků na světě. Nepředpokládá velkou znalost matematiky a znají ho i lidé, kteří se o své zdraví až tak přehnaně nezajímají. Vědci ale nyní přiznali, že index je špatný a pro výpočet tělesné tloušťky absolutně nevhodný. Nahradili ho proto novým výpočtem.
Praha - V rámci červnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) položilo respondentům otázku, zda by se zařadili k levici, či naopak pravici. Na jedenáctibodové škále reprezentují body 1 až 5 levou část spektra, body 7 až 11 zastupují pravou stranu.
Víte o sobě, že jste líní, a trápí vás to? Nemusí, právě naopak. Tvrdí to alespoň Michael Lewis, americký žurnalista specializovaný na finančnictví a autor mnoha knih o vývoji světové ekonomiky i o finančním pozadí sportu a informačních technologií.
Určitě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?
Na to, aby se člověk stal mistrem v používání cizích jazyků, mnohdy nestačí ani dlouhé roky studia. Nejvíce znalostí a zkušeností dá člověku pobyt v zemi, kde se daným jazykem mluví. Jeden ale nemá žádnou domovskou zemi, a přesto jím lidé mluví po celém světě. Říká se mu esperanto.
Infarktu, který dnes patří mezi hlavní příčiny úmrtí lidí, se často říká tichý zabiják. Přesto je na těle možné najít znaky toho, že jste v prvním stádiu srdečního onemocnění. Pomoci může detailní prohlídka vašeho ucha.
Jen stěží najdete někoho, kdo by si liboval v úklidu. Jednou za čas je ale potřeba, a největším strašákem ze všech je úklid generální. I ten se dá ale stihnout rychle. Sice zabere více času než obyčejné vysátí a utření prachu, pokud k němu ale přistoupíte efektivně, rozhodně se to vyplatí.
Americký profesor neurologie a psychologie, doktor Robert Provine, se začal zabývat pradávnou otázkou – proč lidé zívají? Podle jeho vlastních slov z osmdesátých let minulého století jde o jedno ze zautomatizovaných lidských chování, kterému zatím vůbec nerozumíme. O jeho výzkumu a závěrech informuje server BBC.
Přemýšleli jste někdy nad tím, kdy jste byli nejšťastnější? Bylo to v dětství, kdy jste si naplno a bez starostí užívali? Doba, kdy se vám narodilo první dítě? Nebo chvíle, kdy jste odešli do důchodu? Každý z nás to samozřejmě cítí jinak. Odborníci se však na tuto otázku pokusili odpovědět vědecky – a došli k jasnému závěru.
Největším predátorem současnosti je údajně člověk.V některých případech ale může být mnohem více nebezpečný například lev, žralok, krokodýl nebo pes. Málokdo by ale tušil, že nejvražednějším zvířetem světa je ve skutečnosti jeden malý hmyz.
Z říše zvířat jsme zvyklí na ledajaké extrémy. Někteří tvorové umí chodit po vodě, jiní mění barvy a další prostě jen létají nebo žijí pod vodou. Mezi všemi těmito dovednostmi působí tučňáci jako zdánlivě neohrabaní tvorové, kteří neumí létat ani příliš rychle chodit. Studie, která byla provedena v roce 1912 ale zjistila, že ukrývají jiné tajemství, tak temné, že se na povrch dostalo až po sto letech.
Představte si, že kompletně vypadne elektřina. Ne, že někdo překopne drát a pár hodin jedna ulice nesvítí. Hovoříme o dlouhodobém výpadku elektřiny, který zasáhne velké množství obyvatel. Nefunguje elektřina, neteče voda, vypadly bankomaty. Co může být příčinou vzniku a jak se v takové situaci zachovat?
Říká se, že pivo v malém množství prospívá. I když ne mozku, tak lidskému tělu zřejmě ano. V případě Čechů je ale problém střídmost, ta se tu podle studií totiž moc nenosí. A nadměrné pití piva nám škodí víc, než si myslíme.
Hladomor je problém nejen ve vnitrozemních afrických zemích, ale i v některých přímořských nebo asijských státech. Snaží se proti němu bojovat humanitární organizace, soukromí majetní podnikatelé i vědci. A ti nyní hlásí úspěch, který by mohl celou situaci změnit.
Dlouhověkost je snem nejednoho z nás. Jak se ale dožít sta let i více? Podle vědců to jde, vyžaduje ale velké oběti.
5. července 2026 21:22
5. července 2026 20:09
Dokument Láska nebolí přinesl další osobní zpověď zpěváka Radka Bangy. Frontman kapely Gipsy.cz v něm otevřeně mluví o strachu a domácím násilí, které podle svých slov zažíval v dětství, i o vztahu se svým otcem. Tato bolestivá kapitola však vyvolala nečekanou odpověď přímo z jeho rodiny.
Zdroj: Libor Novák
Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.
