Ukrajina žádá podporu Západu. Pokud spojenci nemohou zařídit bezletovou zónu nad zemí, měli by Ukrajině poskytnout letadla, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedla tamní média. Hlava státu zdůraznila, že světové společenství bylo při pomoci Ukrajině nerozhodné, píše Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že Rusko musí zastavit bombardování ukrajinských měst, než budou moci začít smysluplné rozhovory o příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters a stanicí CNN zároveň vyzval členské země Severoatlantické aliance, aby zavedly bezletovou zónu nad jeho zemí a zastavily ruské letectvo. Dodal, že jde o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin za pouhých několik dní dosáhl toho, co se Evropské unii po dlouhá desetiletí nedařilo: Společně nakoupit a poslat zbraně do válečné zóny a obnovit po dlouhá léta narušenou transatlantickou jednotu, napsala dnes agentura AP.
Spojenci Severoatlantické aliance pošlou další zbraně a vojenské vybavení Ukrajině, napsal dnes na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Stoltenberg vyzdvihl také odvahu občanů a vojáků Ukrajiny, která čelí ruské invazi.
Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga je nicméně slíbilo samostatně poskytnout několik států.
Ruskou agresi vůči Ukrajině lze zastavit pomocí spojeného evropského úsilí, uvedl dnes polský prezident Andrzej Duda po summitu takzvané bukurešťské devítky (B9), kterou tvoří země východního křídla NATO. Podporu Ukrajině za všechny členy uskupení vyslovil i rumunský prezident Klaus Iohannis.
Slovensko dalo souhlas k přípravám na působení vojenské jednotky NATO v zemi, Severoatlantická aliance chce po útoku Ruska na Ukrajinu posílit své východní křídlo. Novinářům to dnes řekl ministr zahraniční Ivan Korčok. Podle něj by šlo o takzvanou předsunutou přítomnost NATO, v jejímž rámci vojáci již působí v Pobaltí.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg.
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. "Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná," řekl Putin před novináři.
Prezident Miloš Zeman se on-line zúčastní pátečního summitu devíti středoevropských a východoevropských členských zemí NATO, takzvané skupiny B9. Jednat se bude o Ukrajině. Na twitteru to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Rusko svými kroky vůči Ukrajině posiluje debatu o možném vstupu Finska do NATO. Podle agentury AFP to dnes uvedl finský prezident Sauli Niinistö. Prezident severské země, která s Ruskem sdílí nejdelší pozemní hranici ze všech států EU, již v pondělí večer odsoudil rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina uznat obě povstalecké republiky na východě Ukrajiny a vyslat do nich armádu.
Spojené státy budou bránit členy Severoatlantické aliance, pokud budou napadeny. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Varovala Rusko, že případná invaze na Ukrajinu povede nejen k ekonomickým sankcím, ale také k výraznému posílení východního křídla NATO. Zároveň vyzvala Moskvu k dialogu.
Severoatlantická aliance nemá členy první a druhé kategorie, všichni jsme jednotně spojenci. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl, že NATO nevidí žádné známky stahování ruských vojáků od hranic s Ukrajinou, posilování rozmístěných vojsk naopak pokračuje.
Ruský prezident Vladimir Putin si podle amerického ministra obrany Lloyda Austina nepřál, aby NATO bylo silnější. Přesně to se ale stalo. Šéf Pentagonu na tiskové konferenci po schůzce se svým polským protějškem Mariusem Blaszczakem odmítl ve Varšavě tvrzení Moskvy, že se ruští vojáci stahují od hranic s Ukrajinou.
Podpora Ukrajinců pro vstup jejich země do Severoatlantické aliance během posledních dvou měsíců výrazně vzrostla, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum agentury Rejting. Podle něj vstup do NATO nyní podporuje 62 procent Ukrajinců, proti je 30 procent.
Nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké, řekl dnes americký prezident Joe Biden před odletem do amerického státu Ohio. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného.
Severoatlantická aliance se obává, že si Rusko snaží dnešními zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k invazi na Ukrajinu. Po jednání aliančních ministrů obrany to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož má Rusko přes své tvrzení o stahování jednotek stále u hranic připraven dostatek vojáků a techniky k okamžitému útoku.
Západní státy musejí podle premiéra Petra Fialy (ODS) zastávat k situaci na Ukrajině jasný, jednotný postoj. Rusko musí vědět, že jsou hranice, které nelze překročit, řekl novinářům před odletem do Bruselu, kde ho mimo jiné čeká neformální summit k dění na rusko-ukrajinské hranici. Pozice států EU a Severoatlantické aliance je podle premiéra jasná, srozumitelná a pevná, což je to dobře.
Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance dnes pověřili vojenské velitele, aby zvážili možnost vytvoření stálých bojových skupin v Rumunsku a dalších oblastech na území členských zemí bloku v okolí Černého moře. Po první části ministerského jednání to novinářům v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to dnes řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
Zatímco navenek se politici států Severoatlantické aliance v současnosti věnují hlavně odvracení hrozícího vpádu Ruska na Ukrajinu, v zákulisí se rozbíhá souboj o křeslo nástupce šéfa NATO Jense Stoltenberga, který odejde na konci září.
Cílem Ruska v současné diplomatické krizi není Ukrajina, ale nastavení nových vztahů se Severoatlantickou aliancí a s Evropskou unií. Týdeníku Journal du Dimanche to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se v pondělí v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v úterý v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle západních analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin ve svých plánech nezamýšlel. Spojenci v Severoatlantické alianci mají sice poněkud odlišné pohledy na to, jak akutní je nebezpečí konfliktu, již dlouhá léta však nebylo NATO tak aktivní a pevné ve svém jednotném postoji. Alianční země včetně Spojených států posílají nové síly do oblasti někdejšího ruského vlivu a zapomínají na spory, kterými žily ještě před rokem.
13:48
Velkou premiéru si odbyl nově odhalený partner Vandy Hybnerové, když jí dělal doprovod při rozhlasovém rozhovoru. Ke slovu se totiž kromě oblíbené herečky dostal i on sám. Celé Česko se tak dozvědělo, jak se dali dohromady.
Zdroj: Jiří Hrubý
Mohou mít Češi výhledově německé mzdy? Slova premiéra Petra Fialy (ODS) se řeší i po týdnu. Podle místopředsedy dolní parlamentní komory Jana Skopečka (ODS) se rozdíl určitě nepodaří vyrovnat za čtyři roky. Fialu ostře zkritizoval exministr Karel Havlíček (ANO), podle kterého se předseda vlády mohl dopustit šíření poplašné zprávy.
