NATO hledá nového šéfa, k favoritům patří političky z východu

Diplomaté i další znalci poměrů dávají šance zejména několika političkám z postkomunistických zemí, jejichž výběr by podle nich mohl být odpovědí na aktuální ruské ambice. Zájem o vlivný post však projevují i někdejší vládní činitelé z Británie či Itálie.

O novém generálním tajemníkovi aliance se formálně rozhodne na červnovém summitu, po němž na podzim zamíří bývalý norský premiér Stoltenberg do čela centrální banky ve své zemi. Již nyní však diplomaté třicítky členských států bloku debatují o tom, kdo jej v čase rostoucí konfrontace s Ruskem a obav z posilování vlivu Číny nahradí.

"S pokračujícím růstem napětí stoupá pravděpodobnost, že kandidát, který dostane zelenou do čela aliance, bude muset brát vážně hrozby představované Moskvou i Pekingem," napsali analytici Stefano Graziosi a James Carafano na serveru heritage.org.

Podle diplomatických zdrojů má v současnosti slušné šance na úspěch bývalá estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová či litevská exprezidentka Dalia Grybauskaitéová. V jejich prospěch by zvláště u dalších východoevropských států mohl hrát fakt, že zejména vůči Rusku by patrně nastolily ráznější kurz než Stoltenberg, který je vnímán jako umírněný zastánce vyjednávání.

"Jejich výběr by mohl být pro Rusko jasným signálem, že se NATO nehodlá méně angažovat ve východních zemích,“ řekl ČTK jeden z diplomatů v narážce na aktuální požadavek Moskvy omezit alianční přítomnost ve státech někdejšího sovětského bloku. Dodal, že zmíněným političkám by mohl pomoci i fakt, že v NATO roste poptávka po ženě v nejvyšší pozici. Stoltenberg je v čele aliance 13. mužem, žena ji nikdy nevedla.

V okruhu možných východoevropských kandidátek se objevuje i bývalá chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová.

Do volby by ovšem chtěla promluvit také Británie, jejíž média psala o možné kandidatuře bývalé premiérky Theresy Mayové nebo exministra zahraničí Williama Haguea. Podle analytiků bude však případný britský uchazeč čelit odporu Francie a zřejmě i východoevropských zemí, u nichž se očekává podpora pro politika z regionu.

Stoltenberg se chystá ve funkci skončit po osmi letech, před ním vedl alianci pět let Dán Anders Fogh Rasmussen. S námitkami, že se již dlouho nedostalo na jižní Evropu, se ozývá Itálie, z jejíchž politiků se nejhlasitěji hovoří o ministru obrany Lorenzu Guerinim. Pro něj by podle diplomatů mohla být výhodou orientace na Spojené státy a výrazně kritičtější přístup k Rusku a Číně, než u další zmiňované političky, někdejší šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové.

Výběr šéfa NATO nemá striktní pravidla, vítězný uchazeč by však podle nepsaných zvyklostí měl získat podporu většiny členských zemí a žádné státy by vůči němu neměly mít zásadní námitky. Diplomaté by se měli na jeho výběru shodnout během jara, aby jej v červnu mohli potvrdit šéfové států a vlád na posledním summitu, který povede Stoltenberg.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance)