Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) by po odeznění druhé vlny epidemie koronaviru uvítal vytvoření sněmovní vyšetřovací komise, která by zjišťovala, kde udělalo Česko v přípravách na podzim chybu. Řekl to dnes v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podotkl, že premiér Andrej Babiš (ANO) do určité doby do rozhodování o ochranných opatřeních proti šíření koronaviru razantně vstupoval.
Nouzový stav bude moci trvat v Česku kvůli epidemii nového koronaviru zatím jen do 20. listopadu. Souhlas vládě s jeho prodloužením o 17 dnů dnes dala Sněmovna podle návrhu opozičních Pirátů, KDU-ČSL a ODS. Kabinet ANO a ČSSD žádal o možnost prodloužit stav nouze o 30 dnů do 3. prosince. Jeho návrh ale dostatečnou podporu nezískal.
Všichni důchodci zřejmě dostanou jednorázový příspěvek 5000 korun. Sněmovna dnes vládní návrh schválila. Nyní zamíří k posouzení do horní komory. Kabinet počítá s vyplacením částky ještě letos, rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.
Němečtí policisté ve velkém počtu zahájili akci, jejímž cílem je vyklidit tábor ekologických aktivistů blokujících kácení lesa a prodloužení dálnice A49 nedaleko Marburgu ve spolkové zemi Hesensko. Policisté dnes ráno dorazili do lesa u obce Stadtallendorf, informovala agentura DPA.
Důvěra v prezidenta v září stoupla o tři procentní body, nyní mu věří 46 procent lidí. Důvěra vzrostla také vládě a letos poprvé i Sněmovně. Naopak Senátu důvěra o bod klesla a z ústavních institucí mu lidé věří nejméně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Česko je na druhou vlnu epidemie nového koronaviru připraveno méně, než mohlo být, řekl dnes ve Sněmovně předseda ODS Petr Fiala. Obdobně se vyjádřil šéf pirátských poslanců Jakub Michálek, podle kterého jarní zkušenosti s koronavirem ponaučení pro budoucnost nepřinesly. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by měl premiér Andrej Babiš (ANO) skládat účty.
Další pomoc živnostníkům, menším firmám a krajům, kterou chce na mimořádné schůzi Sněmovny prosadit ODS, je podle předsedy této opoziční strany Petra Fialy nutná kvůli diletantismu vlády. Promarnila šanci připravit se na novou vlnu koronaviru, uvedl dnes Fiala v úvodu jednání dolní komory. Skončilo po dvou hodinách vystoupení zástupců jednotlivých frakcí poté, co většina poslanců hlasy ANO, ČSSD a KSČM odmítla schválit program schůze. Znovu se Sněmovna sejde v úterý.
Poslanci opozičního hnutí SPD v čele s jeho předsedou Tomiem Okamurou navrhují zmrazit platy poslanců a senátorů pro příští rok na letošní úrovni. Na jiné ústavní činitele, například na ministry nebo soudce, by se jejich návrh nevztahoval. Svůj návrh předložili ve Sněmovně. Nyní ho dostane k posouzení vláda.
V poslaneckém klubu hnutí ANO se vyskytla nákaza koronavirem. Jde o bývalou ministryni obrany a pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Pražští hygienici na webu uvedli, že do karantény bylo posláno 11 dalších lidí. Poslanci se naposled sešli minulý týden ve středu na mimořádné schůzi, kdy schválili speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách, a zavedení distanční výuky do školského zákona.
Sněmovna schválila speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách. Vládní návrh dnes podpořila i opozice, s jejímiž představiteli se ministerstvo vnitra na podobě předlohy předem dohodlo. Normu má ve čtvrtek ve stavu legislativní nouze projednat Senát.
Poslankyně Tereza Hyťhová vystoupila z SPD i z poslaneckého klubu tohoto hnutí. Napsala to na svém facebookovém profilu a potvrdila ČTK v textové zprávě. Ve Sněmovně bude Hyťhová spolupracovat s Trikolórou Václava Klause mladšího. Podle stanoviska SPD by bylo slušností, kdyby Hyťhová složila poslanecký mandát.
Opozice ve Sněmovně neprosadila výzvu vládě, aby zajistila podmínky pro možné provádění až 30.000 testů denně na nový typ koronaviru. Dolní komora nepřijala po dnešní více než šestihodinové debatě zejména o situaci ohledně nákazy na Karvinsku ani žádný z dalších opozičních návrhů. Nepodpořili je zejména poslanci koaličních ANO a ČSSD a komunisté, kteří vládu ve Sněmovně tolerují.
Sněmovna dnes hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun. Jde již o třetí navýšení letošního schodku kvůli dopadům epidemie koronaviru. Původní schodek schválený loni v prosinci měl být 40 miliard, Sněmovna jej letos navýšila na 200 a na 300 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve vyjádřila naději, že dnešní změna rozpočtu je pro letošek poslední.
Souhrnná data z ekonomiky naznačují, že je třeba počítat s jejím poklesem. Řekl to dnes ve Sněmovně premiér Andrej Babiš před schvalování návrhu na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun. Premiér dodal, že je ale zdrženlivý, pokud jde o předpovědi vývoje a varoval před katastrofickými scénáři. Evropská komise v tomto týdnu uvedla, že očekává letošní propad české ekonomiky o 7,8 procenta.
Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole návrh nového zákona o evidenci skutečných majitelů, jenž podle kritiků nahrává premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. K předloze poslanci nevedli žádnou debatu, sporné ustanovení se ale možná změní. Návrh zákona, který vychází zejména z evropské směrnice, nyní posoudí ústavně-právní výbor.
Až bude Sněmovna schvalovat vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí, zřejmě při tom odmítne zachovat možnost kupujících odečíst si úroky z hypotéky od základu daně z příjmů. Vláda chce tuto možnost zrušit společně s daní.
Vládní návrh na zvýšení schodku letošního rozpočtu na půl bilionu korun není záchranný investiční balíček, ale předvolební trik, míní předseda opoziční ODS Petr Fiala. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek se obává toho, že objem deficitu by mohl dovést Česko do dluhové pasti. Chce jej snížit o 80 miliard korun. Předlohu v dnešním úvodním sněmovním kole kritizoval rovněž lídr SPD Tomio Okamura.
Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila Sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Předloha odolala opozičnímu návrhu na vrácení vládě k přepracování. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Ve druhém čtení budou mít poslanci možnost přednášet své pozměňovací návrhy. Závěrečné schvalování se očekává v první polovině července.
Sněmovna nebude redukovat počet poslanců na schůzi na polovinu kvůli pozitivnímu testu náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN) na koronavirus. Pokud poslanec patří do rizikové skupiny nebo s někým takovým žije, podporuje vedení dolní komory dobrovolné takzvané párování. Po dnešní schůzi grémia Sněmovny to novinářům řekl její předseda Radek Vondráček (ANO). Apeloval na poslance, aby důsledně nosili roušky.
Sněmovna se distancovala od nedávných výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích. Podle poslanců nejsou postojem Sněmovny. Shodli se na tom dnes na návrh STAN všechny frakce s výjimkou komunistů. Filip již dříve jakékoli pochybení odmítl.
Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.
Sněmovna zvolila dnes do Rady České televize ekonomku Hanu Lipovskou, novináře Pavla Matochu a moderátora Lubomíra Veselého známého pod jménem Luboš Xaver Veselý. Výsledky druhého kola tajné volby oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
K projednání postupu vlády při epidemii koronaviru se poslanci sejdou ve čtvrtek 28. května, uvádí sněmovní web. Mimořádnou schůzi vyvolali opoziční Piráti a ODS. Chtějí prosadit mimo jiné zřízení vyšetřovací komise k ministerským nákupům ochranných zdravotnických pomůcek. Vlastní projednávání čtveřice navrhovaných bodů ale bude záležet na tom, zda dolní komora schválí program mimořádné schůze.
12. září 2025 21:39
12. září 2025 20:10
12. září 2025 18:46
12. září 2025 17:17
12. září 2025 16:52
12. září 2025 16:09
Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.
