reklama

Prezident Zeman je připraven rozpočet podepsat, předpokládá ale, že bude novelizován v případě schválení daňového balíčku, oznámil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. O daňovém balíčku má Sněmovna jednat příští úterý.

Nově stanovený rozpočet armády na příští rok ve výši 75,4 miliardy je nižší než rozpočet schválený na letošní rok a nenaplňuje zřejmě slib vlády z programového prohlášení, že bude vynakládat na obranu 1,4 procenta HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že armáda o peníze nepřijde. Dostane je podle něj v jiné struktuře a v jiném čase.

Pro schválení rozpočtu i s přijatými pozměňovacími návrhy hlasovalo 56 poslanců z přítomných 106. Podpořili jej poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Koaliční ČSSD přitom ještě ve středu snížení rozpočtu ministerstva obrany odmítala.

Pokud by Sněmovna rozpočet neschválila, nastalo by od ledna rozpočtové provizorium. Stát by hospodařil podle letošního rozpočtu se schodkem 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před provizoriem varovala a ještě dnes v úvodu apelovala na poslance, aby provizorium nedopustili.

V dílčích hlasováních poslanci přesunuli zhruba 13 miliard korun. Při hlasování o pozměňovacích návrzích přidali peníze na podporu živého umění, sociální služby, Horskou službu, hasičům a policii. Absolvovali víc než 130 hlasování.

Deset miliard, které sněmovní většina na návrh KSČM odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí. Předseda KSČM Vojtěch Filip připustil, že má obavu, že vláda nevrátí peníze na řešení pandemické krize, ale do nákupu vojenské techniky. Argumentoval ale tím, že nákupy vojenské techniky se budou odehrávat v letech 2022 až 2026, a nikoli v příštím roce. Kritiku, která zazněla ze strany TOP 09 a KDU-ČSL, označil za farizejství.

"Vy jste přinutili tuto vládu, aby na naše spojence v NATO ukázala dlouhý nos," vzkázal komunistům předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Ke kritice vlády se přidali i další opoziční poslanci. Podle Jana Skopečka (ODS) jde o záchranu vládních křesel na poslední rok.

Státní rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta.

Česká národní banka však pro příští rok předpověděla růst jen o 1,7 procenta. V alternativním scénáři pro případ horšího průběhu druhé vlny pandemie a déletrvajících opatření by podle ČNB klesl hrubý domácí produkt o 2,7 procenta.

Řada opozičních poslanců proto kritizovala návrh rozpočtu jako nereálný. Vytýkala mu také, že neobsahuje předpokládané daňové změny v daňovém balíčku, o kterém má Sněmovna hlasovat až příští týden. Ve sněmovní verzi by balíček znamenal dopady pro státní rozpočet v objemu asi 90 miliard korun a pro veřejné rozpočty asi 130 miliard korun. Senát ho navrhl pozměnit, takže dopady do veřejných rozpočtů by měly představovat asi 99 miliard korun. Vláda na druhou stranu započetla do návrhu rozpočtu příjmy z digitální daně, kterou ještě Sněmovna neschválila.

Ministryně financí Schillerová rozpočet schodek hájila. "Jde o pokrizový rozpočet. Za cenu vyššího zadlužení navyšuje výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství, investice do fyzické infrastruktury. Nepodkopává tak nohy ekonomice růstem zdanění nebo nesystémovými škrty," prohlásila již ve středu.

reklama