Do Česka dorazilo z Ukrajiny po napadení této země ruskou armádou zatím zhruba 20.000 lidí. Migrační vlna bude dál sílit. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes ve Sněmovně řekl, že jeho vláda chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na pracovní trh. Postupně se ve všech krajích otevírají asistenční centra sloužící pro pomoc uprchlíkům.
Kolonu ruských vojáků nepustili dnes do města Enerhodar a přilehlé jaderné elektrárny její pracovníci a místní obyvatelé, oznámila dnes agentura Unian s odvoláním na mluvčího Záporožské jaderné elektrárny, Andrije Tuze.
Česko Ukrajině daruje zdravotnický materiál ze zásob české armády za zhruba 21 milionů korun. Rozhodla o tom dnes vláda, sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Resort podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) hledá i další možnosti, jak Ukrajině pomoci. Dosud na Ukrajinu ministerstvo poslalo vojenský materiál za více než 600 milionů korun.
Všechny pobočky úřadu práce v republice zřídí speciální přepážku pro lidi z Ukrajiny. Pracovníci poradí s případným vyřízením dávek i hledáním volných míst. Úředníci nebudou zkoumat, zda jsou volné pozice pro cizince, lidé z Ukrajiny tak budou moci vybírat ze všech nabídek. ČTK to řekla mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková.
České humanitární organizace shromáždily ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině dohromady částku vysoce převyšující miliardu korun. Každým dnem na sbírkových kontech přibývají další desítky milionů, a to od jednotlivců, měst, firem, různých organizací či pořadatelů charitativních akcí. Zhruba 316 milionů korun už lidé poslali také na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, jejímž cílem je podpora armády země vzdorující ruské invazi.
Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který byl po rozsáhlých demonstracích v roce 2014 svržen a uchýlil se do Ruska, je nyní údajně v Minsku. Kreml jej prý chce prohlásit za ukrajinského prezidenta, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaného příslušníka ukrajinské rozvědky.
Slovensko se rozhodlo evakuovat z Kyjeva do vlasti i své zbylé diplomaty, v konvoji jsou také cizinci včetně novinářů a dětí, oznámil dnes slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Jiná skupina pracovníků slovenské ambasády opustila Ukrajinu už dříve.
Evropská komise dnes navrhla zavedení dočasné ochrany pro migranty z Ukrajiny. Lidé prchající před ruskou agresí mají nejméně na rok dostat povolení k pobytu a možnost pracovat či navštěvovat školy. Komise předpokládá, že do Evropské unie zamíří několik milionů Ukrajinců, již nyní jich je přes 700.000.
Hranice z Ukrajiny do Polska od zahájení ruské invaze překročilo více než 450.000 lidí, oznámil dnes náměstek polského ministra vnitra Pawel Szefernaker. Rekordní počet uprchlíků podle něj země zaznamenala v pondělí, kdy jich bylo 100.000, napsala agentura Reuters.
Z Ukrajiny kvůli ruské invazi od čtvrtka uprchlo už přes 660.000 lidí, převážně žen a dětí, uvedl dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Boje pokračovaly i dnes o hlavní město Kyjev, kde ruské rakety zasáhly televizní věž, ve které zahynulo pět lidí. K metropoli podle satelitních snímků míří několikakilometrová ruská vojenská kolona, ale Američané tvrdí, že postup Rusů na Kyjev se v posledních hodinách zastavil, patrně kvůli logistickým překážkám.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že Rusko musí zastavit bombardování ukrajinských měst, než budou moci začít smysluplné rozhovory o příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters a stanicí CNN zároveň vyzval členské země Severoatlantické aliance, aby zavedly bezletovou zónu nad jeho zemí a zastavily ruské letectvo. Dodal, že jde o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem.
Evropský parlament dnes vyzval orgány Evropské unie, aby pracovaly na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině a aby ji začlenily do jednotného unijního trhu. V usnesení přijatém výraznou většinou hlasů europoslanci rovněž požadují, aby EU rozšířila dosud přijaté sankce proti Rusku, které minulý týden zahájilo invazi na Ukrajinu. Ostře přitom odsoudili ruské počínání včetně prohlášení naznačujících možnost použití jaderných zbraní.
V Česku začala fungovat první asistenční centra pro uprchlíky z Ukrajiny, vedle Prahy například v Libereckém kraji, spuštění dalších se chystá. Kraje chtějí jednat s vládou o proplácení pomoci. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve Sněmovně přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům.
Ruské síly zaútočily na televizní věž v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, informují ukrajinská média. Podle serveru Ukrajinska pravda objekt zasáhly dvě rakety. Při útoku zahynulo pět lidí. Několik dalších osob je podle ukrajinských médií zraněných.
Další kolo rusko-ukrajinských rozhovorů by se mělo konat ve středu 2. března, píše ruská agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj z ruské strany. Ukrajina termín zatím nepotvrdila.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) doporučuje posílat k sekvenaci vzorky od případných covid pozitivních uprchlíků z Ukrajiny. Jde o předběžnou opatrnost, uvedl SZÚ v týdenním shrnutí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková onemocnění, které se věnuje šíření nových variant koronaviru. V současné době v ČR převládá varianta omikron, tvoří 99 procent případů, zhruba 16,7 procenta tvoří její subvarianta BA.2.
Čínské velvyslanectví na Ukrajině začalo ze země evakuovat své občany, reakce Číňanů na ruskou invazi jsou mezitím smíšené a čínská cenzura jejich důkladnější analýzu komplikuje. Informuje o tom dnes zpravodajský web BBC.
Z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchlo více než 660.000 lidí, převážně žen a dětí, uvedl dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Ještě v pondělí úřad hovořil o 500.000 osob. Podle další agentury OSN bylo od vpádu ruských jednotek na Ukrajinu zabito nejméně 136 civilistů, včetně 13 dětí, a dalších 400 utrpělo zranění.
Tuzemští mobilní operátoři dodají přes neziskové organizace uprchlíkům z Ukrajiny desítky tisíc přednabitých mobilních SIM karet. Ve spolupráci se slovenskými a maďarskými operátory pak posílí na hranicích s Ukrajinou signál prostřednictvím mobilních základnových stanic, které dali k dispozici. Vyplývá to z dnešních vyjádření firem pro ČTK.
Ukrajinci bojují za hodnoty společné s Evropou a za svou evropskou budoucnost. Evropské země nesmí váhat s pomocí v jejich boji, který pak může být vítězný. V projevu k poslancům Evropského parlamentu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Německo podporuje Ukrajinu vojenským a humanitárním vybavením a bude v tom nadále pokračovat. Dnes to po jednání s lucemburským premiérem Xavierem Bettelem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř opětovně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby z Ukrajiny stáhl ruské vojáky a usedl k jednacímu stolu.
Rusko se podle tamního ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí postavit nebezpečí, že se na Ukrajině objeví jaderné zbraně. V předem nahraném videoprojevu na Konferenci o odzbrojení v Ženevě Lavrov podle agentury TASS také řekl, že je nepřijatelné, aby evropské země měly na svém území americké jaderné zbraně.
Ukrajinský pracovník zlínské průmyslové Kovárny Viva Anatolii Hladchenko považuje za velmi důležité, aby se celý svět dozvěděl, co se děje na Ukrajině. Třiatřicetiletý muž, který je původní profesí učitel a vědec, se do Česka dostal teprve zhruba před měsícem. Je však rád, že nyní může svou rodinu a komunitu na Ukrajině na dálku podporovat, zejména finančně, řekl ČTK.
23. května 2026 22:50
23. května 2026 21:45
23. května 2026 20:30
23. května 2026 19:11
23. května 2026 17:51
23. května 2026 16:33
23. května 2026 15:14
23. května 2026 14:01
23. května 2026 12:47
23. května 2026 11:30
23. května 2026 10:14
23. května 2026 8:59
23. května 2026 4:00
22. května 2026 21:54
22. května 2026 20:32
22. května 2026 19:20
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Minulost současného ministra kultury Oty Klempíře spojená s komunistickou tajnou policií začíná vyplouvat na povrch v mnohem konkrétnějších obrysech. Skutečnost, že nynější šéf rezortu kultury spolupracoval s StB, sice není úplnou novinkou, jelikož se k tomuto životnímu období sám veřejně přiznal již v roce 2019 v pořadu Prostor X, nová zjištění publicistického pořadu Reportéři ČT však odhalují dosud neznámé a velmi kontroverzní detaily jeho tehdejších schůzek s řídícími agenty.
