Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do Česka přišlo z Ukrajiny zatím 20.000 lidí, otevírají se centra pro uprchlíky

Petr Fiala (ODS)
Petr Fiala (ODS)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Do Česka dorazilo z Ukrajiny po napadení této země ruskou armádou zatím zhruba 20.000 lidí. Migrační vlna bude dál sílit. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes ve Sněmovně řekl, že jeho vláda chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na pracovní trh. Postupně se ve všech krajích otevírají asistenční centra sloužící pro pomoc uprchlíkům.

České humanitární organizace už na finančních sbírkách na pomoc Ukrajině vybraly celkem přes miliardu korun a částka se každým den navyšuje o další desítky milionů.

Na cizinecké policii se od začátku ruské invaze do pondělí zaregistrovalo 13.977 uprchlíků z Ukrajiny, nejvíc v Praze a ve Středočeském kraji. Ministerstvo vnitra do dnešního rána vydalo 6449 speciálních dlouhodobých víz, která jsou určená pro Ukrajince zasažené válečným konfliktem.

"Cílovou zemí jsme a budeme," uvedl Fiala. Kabinet chce umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Předlohu chce schválit ve stavu legislativní nouze.

Ve všech krajích vznikají asistenční centra, která budou složit jako takzvané hotspoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh.

Vedle státu pomáhají Ukrajině přímo v jejich vlasti nebo po příchodu do Česka i humanitární organizace. Ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině shromáždily z darů firem, jednotlivců, podniků, měst a krajů, organizací i charitativních akcí dohromady částku vysoce převyšující miliardu korun a peníze dál přibývají. Dosavadním rekordem jednorázových sbírek v Česku zatím bylo 1,3 miliardy Kč vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě.

Zhruba 316 milionů korun už lidé poslali také na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, jejímž cílem je podpora armády země vzdorující ruské invazi.

Ministerstvo zdravotnictví dnes varovalo před individuálním dovozem léků na Ukrajinu kvůli podmínkám skladování, které je mohou znehodnotit. Chce je nakoupit a poslat hromadně. U zdravotnických prostředků, jako jsou například obvazy, jsou podmínky mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví, zatím ale z ukrajinské strany takový požadavek není.

V reakci na ruskou invazi a kvůli bezpečnosti českých občanů Česká republika uzavřela Český dům v Moskvě. Předtím vyzvala české občany v Rusku a Bělorusku k návratu. Podle informací serveru Seznam Zprávy se o objekt bude starat pět administrativních pracovníků.

Česko už minulý týden pozastavilo provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu a odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně. Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Ministerstvo zahraničí povolalo na konzultace českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, což je standardní diplomatický postup, jak vyjádřit rozhodný protest.

Pražský hrad v pondělí vyjádří solidaritu s Ukrajinou. Při slavnostním střídání stráží bude vyvěšena ukrajinská vlajka a zazní její hymna. Hosté slavnostního předávání státních vyznamenání budou vyzváni, aby finančně podpořili pomoc ukrajinskému lidu. Následná slavnostní recepce ve Španělském sále byla zrušena, oznámil dnes Hrad. Zeman u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka předá státní vyznamenání za minulý a předminulý rok, kdy se 28. října nemohly uskutečnit slavnostní ceremoniály.

Zeman je podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamaný, cítí se svým způsobem podvedený. Jindrák to řekl v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes. Zeman útok Ruska na Ukrajinu odsoudil. Kritici mu ale vyčítají, že předtím dlouhodobě podporoval Putina a jeho režim, zpochybňoval informace Západu o hrozícím útoku a reputaci českých i amerických tajných služeb.

Kvůli agresi Kremlu rostou obavy o dodávky strategických surovin z Ruska do Evropy. Česko má ropy a ropných produktů na víc než tři měsíce, v případě výpadku dodávek ropy by tak nenastal výrazný problém. Zásob plynu má ČR při současné spotřebě zhruba na 30 dní, ale pokud skončí mrazivé počasí, vydrží v případě zastavení dodávek i na delší dobu, řekl dnes poslancům Fiala.

"V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály," uvedl předseda české vlády. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak.

Podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní a Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc. Aktuálně činí zásoby plynu 700 milionů metrů krychlových, což při současných denních odběrech stačí zhruba na měsíc. I kdyby se zcela zastavily dodávky z Ruska, šel by plyn odjinud, protože existují čtyři možnost, kudy by proudil, informoval premiér.

Napříč celou společností pokračují projevy solidarity s Ukrajinou a nesouhlasu s ruskou agresí. Aktuální dění připomenou i organizátoři udílení filmových cen Český lev, které se uskuteční 5. března v pražském Rudolfinu. Během přímého přenosu České televize budou moci diváci přispět prostřednictvím dárcovských DMS na konto organizace Člověka v tísni. Pořadatelé koncertů ruského armádního pěveckého a tanečního souboru Alexandrovci pozastavili prodej vstupenek na jejich letošní turné v Česku. Soubor měl vystoupit na koncertech v Karlových Varech a v Praze.

Slovenské hranice z Ukrajiny od ruské invaze překročilo téměř 67.000 lidí

Na Slovensko od zahájení ruské invaze do dnešního rána vstoupilo z Ukrajiny téměř 67.000 lidí, na hranicích uprchlíci čekají i 35 hodin. ČTK o tom informovalo slovenské policejní prezidium, podle kterého odbavování na hraničních přechodech nadále zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Lidé z Ukrajiny nyní mohou hranice se Slovenskem překročit na třech přechodech, z nichž jeden je vyhrazen pouze pro pěší. Davy uprchlíků se tam začaly shromažďovat už minulý týden poté, co ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Před tímto konfliktem cestovalo denně z Ukrajiny na Slovensko jen kolem 1400 lidí. Hlavně v prvních dnech výrazná většina uprchlíků z Ukrajiny, hlavně žen a dětí, nezůstala podle dobrovolníků a úřadů na Slovensku, ale pokračovala dále do Evropy za rodinami. Na hranice je přijeli vyzvednout také ti Ukrajinci, kteří pracují v Česku.

Do Polska, které má s Ukrajinou mnohem delší hranici než Slovensko a ve kterém žije početná ukrajinská menšina, vstoupilo z Ukrajiny od ruské invaze více než 450.000 lidí.

Poslanci slovenské sněmovny za krajní pravici využili vlnu uprchlíků ke kampani, ve které tvrdili, že do země proudí afričtí migranti. Například poslanec opoziční strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Stanislav Mizík na videu z hranic tvrdil, že "vidí Afriku" a že tam očekával ženy a děti. Mizíkův bývalý stranický kolega Milan Mazurek, který po rozkolu v LSNS přestoupil do hnutí Republika, zase psal o ekonomických migrantech a mladých mužích z Afriky, přihlásil se ale k potřebě pomoci válečným uprchlíkům.

Slovenská policie v reakci informovala, že z Ukrajiny na Slovensko přicházejí také občané třetích zemí, kteří na Ukrajině žili, pracovali, studovali nebo byli na dovolené a kteří po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru zamířili do sousedních zemí. Na Slovensko tak podle policie vstoupily z Ukrajiny i stovky občanů Maroka, Nigérie či Indie.

Témata:  uprchlíci Ukrajina Petr Fiala

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2024 17:42

Jak Trump vybírá novou vládu? U kandidátů rozhodují dvě věci

Zvolený americký prezident Donald Trump sestavuje vládu stvořenou pro televizi, napsala americká zpravodajská stanice CNN. Kandidáti údajně musí prokázat, že jsou schopni vyslat své vzkazy k Američanům a že se zároveň umí zastat Trumpa v jakékoliv situaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy