Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo dokument, o němž tvrdí, že jde o originál tajného rozkazu svědčícího o tom, že Kyjev připravoval na březen útok na Donbas. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajinská strana zatím na tuto zprávu nereagovala.
Evropský parlament se dnes bude zabývat ruskou invazí na Ukrajinu a bezpečnostní situací v Evropě, na rozpravě vystoupí i estonská premiérka Kaja Kallasová. Odpoledne budou europoslanci hlasovat o usnesení, které reaguje na zahraniční vměšování do demokratických procesů v zemích Evropské unie. Rovněž přijmou usnesení týkající se režimů občanství pro investory.
Vojenský konflikt na Ukrajině, na kterou na konci minulého měsíce zaútočila ruská vojska, se zatajeným dechem sleduje celý svět. Pečlivou pozornost však ukrajinské obraně před ruským náporem věnují tchajwanští vojenští stratégové. Odpor Ukrajinců jim slouží jako příklad pro případ, že by ostrovní stát napadla Čína, píše agentura Reuters.
Ze severoukrajinského města Sumy se během dnešního dočasného příměří evakuovalo 5000 civilistů. Podle agentury Unian to uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která potvrdila, že přibližně 1700 z nich byli zahraniční studenti. První z civilistů již bezpečně dorazili do středoukrajinské Poltavy. Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště, uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters už dříve evakuaci ze Sum označila za první úspěšný "humanitární koridor" od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Po téměř dvou týdnech od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu dnes Spojené státy přistoupily k zákazu dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Podobný krok oznámila i Británie, závislost na ruském plynu plánuje snížit i Evropská unie. Na Ukrajině se po předchozích nezdarech dnes podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen východoukrajinského města Sumy. Před boji už z Ukrajiny na Západ podle OSN uprchly dva miliony lidí, více než polovina do Polska.
Organizace spojených národů zakázala svým zaměstnancům používat slova válka či invaze v souvislosti s děním na Ukrajině. Podle deníku The Irish Times to vyplývá z interní e-mailové komunikace, v níž jsou pracovníci vybízeni k "nestrannému" vyjadřování. OSN informace popřela.
Ukrajinci se nevzdají, budou o svoji zemi bojovat za každou cenu. V bezprecedentním projevu k zaplněnému sálu dolní komory britského parlamentu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ke konci druhého týdne války v jeho zemi volal po dalším zpřísňování protiruských sankcí a zopakoval žádost o pomoc se zabezpečením nebe nad Ukrajinou. Britský premiér Boris Johnson jej ujistil, že Británie hodlá dál Kyjevu dodávat zbraně a vyvíjet tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.
V bojích na Ukrajině padlo 2000 až 4000 vojáků. Odhad zazněl při slyšení šéfů amerických výzvědných služeb v Kongresu. Podle nich ale ruského prezidenta Vladimira Putina ztráty a komplikace na bojišti a ekonomické obtíže způsobené sankcemi neodradí od pokračování v konfliktu.
Boje na Ukrajině si od 24. února vyžádaly 474 obětí na životech mezi civilisty, dalších 861 lidí bylo zraněno. Informoval o tom dnes v Ženevě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle něj lze předpokládat, že bilance strmě poroste, protože se ověřují informace o stovkách dalších civilních obětí například ve městech Mariupol a Volnovacha. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová dnes oznámila, že při bojích zemřelo nejméně 41 dětí.
Německý kancléř Olaf Scholz se dnes na videokonferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem shodli, že podpoří všechna jednání o diplomatickém řešení války na Ukrajině. Novinářům to sdělil Scholzův tiskový mluvčí Steffen Hebestreit. Konkrétní kroky, jak podpora mírových jednání bude vypadat, ale Berlín nezmínil.
Válka Ruska nesmí přerůst mimo Ukrajinu. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v lotyšském hlavním městě Rize. Za věrohodné označil zprávy o útocích na prchající civilisty. Stoltenberg rovněž Moskvu vyzval k ukončení konfliktu.
Z Ukrajiny už kvůli válce uprchly dva miliony lidí, uvedl na twitteru vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich - 1,3 milionu - zamířila přes hranice do Polska.
Špičky Evropské unie dnes ve Štrasburku varovaly před ruským vměšováním do západních demokracií a před dezinformacemi. Kreml je podle nich šíří v zahraničí a využívá k ospravedlnění invaze na domácí půdě. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je třeba, aby proti tomuto postupu EU aktivně bojovala.
Německá spolková prokuratura začala prověřovat ruské vojenské akce na Ukrajině kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů. Dnes o tom s odvoláním na justiční zdroje informoval portál magazínu Der Spiegel, podle kterého jde o takzvané strukturní řízení.
Rusko podle britských tajných služeb stále častěji Ukrajinu viní z vývoje jaderných a biologických zbraní. Tato tvrzení sice nejsou nová, ale od konce února jsou šířena stále silněji, aby jimi Moskva dodatečně ospravedlnila invazi do sousední země, informovalo dnes britské ministerstvo obrany. Pravdivosti ruských nařčení přitom nic nenasvědčuje.
Z Ukrajiny kvůli ruské invazi uprchlo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí. Kvůli nedodržování příměří se zatím nepodařilo otevřít humanitární koridory z měst ostřelovaných ruskou armádou. Odpoledne se v běloruském pohraničí ke třetímu kolu jednání sešly delegace Ruska a Ukrajiny. Kreml ale dnes oznámil, že Rusko boje zastaví, pokud Ukrajina uzná Krym jako ruský, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a odmítne vstup do jakýchkoli bloků. Ukrajinský prezident mezitím vyzval k uvalení nových sankcí proti Rusku, pokud bude pokračovat v invazi. Kvůli válce dál rostou ceny ropy, plynu či zlata. Na 14letém maximu se ocitly ceny pšenice, když ukrajinská vláda kvůli obavám z nedostatku potravin zavedla kvóty na export některých komodit. Několik zdrojů dnes také potvrdilo, že ruské státní televize se staly cílem dalšího útoku hackerů ze skupiny Anonymous. Ti odvysílali skutečné záběry války na Ukrajině.
Rusko do oblasti svého působení na Ukrajině posílá stále více jednotek vnitřní bezpečnosti, hlavně ruskou národní gardu. Jejich činnost má přitom pacifikační charakter, upozorňuje polské Centrum východních studií (OSW). To je státní středisko, které se zabývá monitorováním a analýzou situace především v polském sousedství.
Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině, které se dnes konalo v Bělorusku, zásadní posun nepřineslo. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace, dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů.
Ruská invaze dosud způsobila škody na ukrajinské infrastruktuře za deset miliard dolarů (237 miliard korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Obnova podle něj potrvá rok až dva.
Ruské síly v rozporu s dříve dosaženou dohodou o vytvoření humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů dnes opět ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel, uvedlo na facebooku ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. Ruské tiskové agentury dříve informovaly, že ruská armáda hodlá dnes otevřít tyto koridory pro bezpečný odchod civilistů. Většina z nich podle map zveřejněných v ruských médiích vedla do Ruska.
Čína je připravena zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, podle agentury AFP to dnes řekl čínský ministr zahraničí Wang I. Novinářům při zasedání čínského parlamentu také sdělil, že čínský Červený kříž chystá humanitární pomoc Ukrajině. Ministr zároveň zopakoval, že přátelství Pekingu s Moskvou je pevné.
Od začátku ruské agrese na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění přinejmenším 1207 civilistů. Mezi zemřelými je přitom 27 dětí. Oznámil to dnes v Ženevě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva s upozorněním, že skutečný počet postižených civilistů bude mnohem větší.
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o Ukrajině s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Oznámil to dnes Kreml. Putin podle něj EU vyzval, aby přiměla Kyjev "respektovat humanitární právo", jak je také označováno právo regulující ozbrojené konflikty.
22. května 2026 21:54
22. května 2026 20:32
22. května 2026 19:20
22. května 2026 18:31
22. května 2026 17:19
22. května 2026 16:05
22. května 2026 14:52
22. května 2026 14:03
22. května 2026 13:16
22. května 2026 12:28
22. května 2026 11:30
22. května 2026 10:44
22. května 2026 9:59
22. května 2026 9:15
I politici reagovali na čtvrteční tragédii v Pardubicích, kterou vyšetřuje policie. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) došlo k šílenému a nepochopitelnému činu. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib konstatoval, že podobné případy se nesmí opakovat.
Zdroj: Jan Hrabě
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
