ak dýchá člověk uvězněný v lavině? Jak rychle dochází k úbytku kyslíku? Tyto a další otázky řeší na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI) tým vědců z katedry biomedicínské techniky ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armádou ČR. V rámci lavinového výzkumu se zaměřují na dýchání obětí pod sněhem.
Vědci se zabývají metodami, které by dokázaly vymazat vzpomínky na něco děsivého z lidského mozku. Experiment se zatím provedl jen na laboratorních myších a podle některých odborníků by podobný pokus na lidech byl neetický.
Že je znečištěný vzduch původcem mnohých onemocnění je v obecném povědomí zakořeněno již dlouho. Nyní však vědci zjišťují, že existuje přímý vztah mezi kvalitou vzduchu a pocitem štěstí. Dokazuje to stále rostoucí množství studií.
Evropská kolonizace Severní a Jižní Ameriky způsobila smrt asi 56 milionů původních obyvatel. Vědci nyní zjistili, že toto masové vymírání nepřímo přispělo k tehdejší klimatické změně a příchodu malé doby ledové.
Těhotným ženám se doporučuje vyvarovat přílišné konzumace kávy. Kofein, který obsahuje, totiž může negativně ovlivnit vývoj dítěte. Nová studie nicméně naznačuje, že by měly omezit i konzumaci čaje. Především toho černého, který má vyšší obsah kofeinu, než ostatní druhy.
Na Špicberkách objevili vědci geny bakterií rezistentních vůči antibiotikům. V poslední době přitom odborníci varují před hrozbou, kterou rostoucí bakteriální odolnost představuje. To, že se geny našly i na tak vzdáleném místě ukazuje, že jde o globální a rychle se šířící problém.
Obezita, podvýživa a klimatická změna. Právě tyto tři fenomény představují podle vědců největší hrozbu pro lidstvo. Všechny tři pandemie mají být navíc provázány, a proto odborníci nazývají hrozbu „globální syndemií“. Zároveň vyzívají k radikálním krokům, které by měly lidstvo zachránit.
Dentální hygiena je mimořádně důležitá. Zdravé zuby a ústní dutina ovlivňují nejen chod celého organismu, ale výrazně dotváření i náš vzhled. A v neposlední řadě souvisí i se sebevědomím. Jenže nová vědecká zjištění ukazují, že taková péče nám může přinést i řadu problémů.
Antarktida je nejchladnější ze všech zemských kontinentů a ještě donedávna se mělo za to, že na ní téměř nic nežije. Vědci ale zjistili, že je ve skutečnosti hojně osídlená, a nejsou to jen tuleni a tučňáci, kteří jí obývají. I v těch nejmrazivějších vodách totiž žijí obrovské kolonie bakterií. A ty mohou sloužit jako potrava tvorům, které jsme dosud ještě neviděli.
Říká se, že ráno je moudřejší večera. Staré známé pořekadlo staví na předpokladu, že lidský mozek si do rána utřídí v hlavě myšlenky, které dokáže oddělit od emocí a přinést na celou věc jiný pohled. Ve skutečnosti ale celý princip funguje trochu jinak.
Německý fyzik Albert Einstein prý kdysi prohlásil, že až vymřou včely, lidstvo bude mít před sebou poslední čtyři roky života. V současnosti máme k této katastrofě blíže než kdy jindy, včely decimují nemoci a znečištěné prostředí a ve velkém vymírají. Následky podle vědců už brzy pocítí každý z nás.
Roztroušená skleróza je vážné onemocnění, při kterém imunitní systém člověka napadá jeho vlastní centrální nervovou soustavu. Lék na tuto nemoc zatím neexistuje a léčba se proto soustředí na zmírnění problémů. Nový radikální postup ale podle serveru New Scientist dokázal pacienty vyléčit – jednoho ale zabil.
Vědci z 16 zemí na světě se podíleli na vzniku tzv. planetární diety. Změna stravovacích návyků by měla zabránit předčasné smrti, omezit dopady jídla na životní prostředí, ale především zabránit hladomoru, který lidstvu hrozí již za tři desetiletí.
Společnost je na pokraji kolapsu. K tomu by kvůli politickým nepokojům mohlo dojít už příští rok. Válka v ulicích by mohla být po roce 2020 běžnou normou, protože neklid mezi občany může vést k výbuchu násilí, varuje vědec.
Náhodný nález kostry podobné dnešnímu člověku zase jednou mění dějiny lidské evoluce. Vědci mohou po desetiletém výzkumu konečně potvrdit, že do učebnic biologie bude třeba zanést dalšího z našich předků.
Budou lidé za 50 000 let stále pány tvorstva? Podle vědců to není příliš reálné. Zatímco jedni tvrdí, že se sami zničíme ještě dříve, než budeme schopni opustit Zemi, jiní se domnívají, že tou dobou už bude Země tak vydrancovaná, že bude neobyvatelná, a lidé se budou muset přestěhovat. Kdo ale poté ovládne naši planetu?
Myslíte si, že věda a víra nemohou jít dohromady? Dva vatikánští astronomové, Guy Consolmagno a Paul Müller, vás přesvědčí o opaku. Ve své knize Kde byl Bůh, když vznikl vesmír? odpověděli na řadu tíživých otázek.
Jedna z mála rad od doktora, kterou by většina z nás poslechla s radostí. Denní dávka čokolády má podle vědců velmi pozitivní vliv na paměť i další funkce mozku.
Nad tak banální věcí, jako je počet prstů na končetinách, se snad nikdy nikdo z nás nepozastavil. Odborníci z Institutu klinických výzkumů v kanadském Montrealu ale zjistili, že v minulosti jich měli lidé mnohem více, naopak v budoucnu budou mít jen tři.
Lékaři z britské De Montfort University zjistili podivuhodnou věc. V povlečení se podle nich vyskytuje bakterie způsobující infekční chorobu. Podle vědců tuto bakterii nezahubí ani praní ložního prádla ve speciálních dezinfekčních přípravcích.
Jedno velmi populární pořekadlo říká, že „ženská bez p*dele je jako týden bez neděle“. Větší pozadí má jednu zdraví prospěšnou funkci, dodávají teď vědci.
Představte si hypotetickou situaci. V Mariánském příkopu, nejhlubším místě na Zemi, by se objevila desetimetrová díra. Skoro nic by se nestalo, voda by v ní postupně mizela a možná by stáhla pod hladinu neopatrné lodě. Ačkoliv se to může zdát jako banalita, opak je pravdou. Po několika letech by se totiž Země změnila k nepoznání.
O Bermudském trojúhelníku v Atlantiku slyšel každý. Tajemné místo na moři, kde se záhadně ztrácejí lodě, se ale nachází i v Tichém oceánu. Poblíž japonských ostrovů, kde za druhé světové války Američané vyháněli z tichomořských ostrovů Japonce.
6. října 2026 21:56
6. října 2026 20:41
6. října 2026 19:33
6. října 2026 18:20
6. října 2026 17:15
6. října 2026 16:02
6. října 2026 14:57
6. října 2026 14:04
6. října 2026 13:16
6. října 2026 12:18
Bolek Polívka je úspěšným hercem již po několik dekád. Tak ho známe všichni, ale jinak ho jistě vnímají jeho nejbližší. Polívka si rád užívá drahocenný čas se členy rodiny, a to včetně těch nejmladších.
Zdroj: Dan Šrámek
Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí.
