Evropská kolonizace Severní a Jižní Ameriky způsobila smrt asi 56 milionů původních obyvatel. Vědci nyní zjistili, že toto masové vymírání nepřímo přispělo k tehdejší klimatické změně a příchodu malé doby ledové.
Příchod Evropanů do obou Amerik, který následoval po objevných plavbách Kryštofa Kolumba a dalších, byl pro tamní domorodé obyvatelstvo katastrofou. Podle odhadů odborníků zemřelo od roku 1492 do počátku 17. století zhruba 56 milionů původních obyvatel.
Mnoho domorodců bylo zabito v důsledku konfliktů a civilizačního rozvratu. Velkou část jich však vyhubily nemoci, jako pravé neštovice nebo spalničky, které do nových zemí kolonisté zavlekli. V důsledku všech těchto jevů zemřelo až 90 % původních obyvatel.
Jak informoval deník The Guardian, vědci nyní zjistili, že toto masové vymírání napomohlo klimatické změně. Podle výzkumníků z University College London poklesla na přelomu 16. a 17. století průměrná světová teplota – v přímém důsledku těchto událostí - o 0,15 stupňů Celsia.
„Lidmi způsobené velké vymírání původních obyvatel obou Amerik zanechalo globální dopad na světovém systému již ve dvou stoletích před industriální revolucí,“ napsal ve své zprávě tým vědců z UCL.
Období, kdy došlo k výraznému poklesu teplot, bývá někdy označováno jako malá doba ledová. V Evropě vedly klimatické změny narušení zemědělství a hladomorům. Často také bývá zmiňován případ řeky Temže, která v Londýně pravidelně zamrzala.
Rozsáhlé vymírání obyvatelstva zanechalo velké plochy dříve obdělávané zemědělské půdy na pospas přírodě. Vědci odhadli rozsah těchto změn vcelku jednoduše, když spočítali, kolik půdy ke své obživě 56 milionů lidí potřebovalo. Podle studie to bylo zhruba 55 milionů hektarů, tedy asi rozloha Francie. Následně spočítali, kolik oxidu uhličitého mohla nová vegetace pohltit a jak se tyto „nově narostlé plíce“ projevily na snížení teploty.
„Je to užitečné,“ řekl pro BBC o studii jeden ze spoluautorů. „Ukazuje nám to, co znovuzalesňování může dokázat. Na druhou stranu, ten pokles odpovídá zhruba tomu, co by dokázala redukce dvouletého množství emisí z fosilních paliv, které dnes vypouštíme,“ dodal.
Témata: indiáni, Severní Amerika, klimatická změna, Jižní Amerika, vědci, Amazonský prales, příroda
Související
5. března 2019 22:21
10. února 2019 20:26
28. října 2018 15:47
26. dubna 2018 19:52
5. prosince 2017 8:19
30. listopadu 2017 8:08
