reklama

Letošní protest, který má trvat celý tento týden, je klidný, na rozdíl od loňského, při němž policie použila slzný plyn, když se skupiny domorodých obyvatel pokusily dostat do Kongresu. Tento týden se ve městě Brasília konají pokojné demonstrace. V centru metropole se procházejí barevně a spoře odění indiáni, dívky v rákosových sukýnkách rozdávají letáky a muži s pomalovanými obličeji nosí po vládní čtvrti transparenty.

Někteří z demonstrantů provolávali hesla: "Lula, bojovník za brazilský národ", čímž měli na mysli exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silva. Tento socialistický prezident, který je nyní ve vězení kvůli nepravomocnému rozsudku za korupci, si získal za své vlády (2003-2010) přízeň zejména chudých obyvatel, miliony z nich totiž dostal sociálními programy z bídy.

"Tohle je první vláda v historii, která nevytyčuje území (domorodých obyvatel). Temer se zapíše do dějin jako prezident, který nevedl dialog s domorodci," postěžoval si agentuře AFP jeden z organizátorů akce nazvané Tierra Libre (Svobodná zem), která se koná už od roku 2003.

Brazilská ústava přiznává původním obyvatelům právo na půdu, kterou trvale obývají a kterou potřebují pro živobytí. V Brazílii je nyní na 600 takzvaných domorodých oblastí, ale další, které si nárokují různé kmeny, zatím nebyly úřady oficiálně vytyčeny. Kritici tohoto systému ale namítají, že původní obyvatelstvo tvoří jen asi půl procenta populace a přitom domorodé oblasti zaujímají asi 13 procent rozlohy země. Podle některých tento systém podkopává ekonomický rozvoj země.

Z asi 200 milionů Brazilců žije v této zemi necelý milion původních obyvatel. Jimi jsou označovány kmeny, které žily na území před příchodem evropských dobyvatelů v 16. století. Nyní žije v Brazílii asi dvě stovky různě početných kmenů, které čítají od desítek příslušníků až po několik tisíc. K nejpočetnějším patří amazonští Tikunové, jichž je asi 36.000.

Podle organizací pro lidská práva vyvolává zdržování ve vytyčování oblastí domorodců spory a násilnosti, které loni stály život 70 lidí. To je nejvíce za 14 let; v roce 2016 si konflikty o půdu vyžádaly 61 obětí.

Předmětem nynějších demonstrací v brazilské metropoli je také upozornit na indiánské kandidáty do voleb, které se konají letos v říjnu. Zástupce domorodců Kreta Kaingang očekává, že by mohli získat jedno křeslo v Poslanecké sněmovně i jedno v Senátu. To se podle serveru eldiario.es naposledy stalo v 90. letech minulého století. Do prezidentských voleb se chystá jako uchazečka o úřad viceprezidenta zástupkyně indiánů Sonia Guajajarová (44); kandidátky ještě nejsou oficiálně uzavřeny.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama