Harrisová a Trump si jdou po krku, ale proč? Američany bolí řada témat, odpovědi nedostávají

Stejně jako každé jiné volby – i volby amerického prezidenta provází řada témat, jejichž řešení kandidáti ve svých programech nabízejí. EuroZprávy.cz nedávno psaly o tom, že letošní kampaň je mimořádně negativní, stále se ale týká problémů, která Američany pálí úplně nejvíce.

Trump se v kampani soustředí na bezpečnost hranic, kritiku ekonomické politiky administrativy a tvrdý postoj vůči regulaci korporací a médií. Slibuje návrat k „tradičním hodnotám“ a omezení vládních zásahů, což rezonuje zejména mezi staršími a méně vzdělanými voliči.

Harrisová naopak zdůrazňuje podporu střední třídě, rozšíření zdravotní péče a spravedlnost pro menšiny, ženy a mladé voliče. Opírá se o ekonomické reformy zaměřené na udržitelnost a inkluzi, a její hlavní cílovou skupinou jsou mladší voliči, ženy a vzdělanější populace.

Největší bolest: Migrace

Jak ale popsal list New York Times, ať už vyhraje kdokoli, migrace do USA „už nikdy nebude stejná“. „Bez ohledu na to, kdo vyhraje nebo prohraje v Bílém domě, tento základní konsenzus, že musíme omezit přístup k azylu, zůstane v dohledné budoucnosti v platnosti,“ uvedl Cris Ramón, hlavní poradce pro migraci ze společnosti Unidos US.

Podle některých americký azylový systém zlikvidovala Trumpova administrativa z let 2017-2021, která k jeho likvidaci přistoupila „téměř metodicky“. „Nedostatečné zdroje vedou k nahromadění nevyřízených žádostí, nevyřízené žádosti vedou k dojmu, že systém nefunguje, a to se pak samo naplňuje,“ vysvětlil profesor práva Hiroshi Motomura z Kalifornské univerzity.

Chudoba a násilí gangů v Guatemale, Salvadoru a Hondurasu už od administrativy Baracka Obamy způsobuje, že migranti přicházejí v rekordním počtu a tento trend se nezměnil ani za vlád Trumpa a Bidena. „Skutečnost, že nelegální migrace dosahovala v prvních letech takové úrovně, rozhodně vytvářela dojem, a byla v tom i určitá realita, že věci neprobíhají spořádaně,“ vysvětlil bývalý vedoucí právník na ministerstvu pro vnitřní bezpečnost Tom Jawetz.

Harrisová i Trump zřejmě zavedou velice striktní přístup k azylu. „Azyl na hranicích se stal natolik politicky toxickým, že je těžké si představit jakékoli kroky ke zrušení současných omezení nebo dokonce rozšíření přístupu do vstupních přístavů,“ poznamenala někdejší úřednice amerického ministerstva zahraničí Stephanie Lautertová.

V případě druhého Trumpova prezidentství ale podle některých může dojít k úplnému zániku azylu. „Náš azylový systém byl skutečně vytvořen pro jinou éru, než ve které žijeme. Principy, na kterých je založen, je velmi důležité zachovat, ale jeho mechanika je skutečně zastaralá,“ podotkla Cecilia Muñozová, vědoucí Rady Bílého domu pro vnitřní politiku v době Obamovy vlády.

Jdou si zbytečně po krku?

Americká stanice CNN napsala o absurditě provázející některé volební mítinky. Při nedávném shromáždění s podporovateli kandidátka demokratů musela během jedné akce promlouvat o cenách potravin a údajného fašismu svého protikandidáta.

Během setkání na filadelfském předměstí, v Town Hall, odpovídala na dotazy týkající se smrti desítek tisíc Palestinců v Gaze, nárůstu antisemitismu v USA, těžby ropy nebo potenciálního zvyšování daní. Objevily se ale i dotazy ohledně Trumpa. K nim prohlásila: „Víme, co Donald Trump chce. Chce nekontrolovanou moc. Otázkou za 13 dní bude, co chce americký lid?“

Harrisová se snaží prolomit nerozhodný výsledek prostřednictvím zodpovídání dotazů a také útoky na svého protivníka. Nadále však opakuje, že Trump představuje „smrtelnou hrozbu pro americkou demokracii a ústavu“.

Podle dostupných údajů totiž Američany nejvíce trápí ekonomická situace. „Je nám to jedno, přestaňte Trumpa pomlouvat. Trumpe, přestaňte demolovat viceprezidentku. Je nám to jedno, voličům je to jedno. My ty lidi, o kterých mluví, ani neznáme. Jaký to má dopad na voliče, s nimiž mluvíte, jimž sloužíte,“ řekla jedna z voliček, Oset Thistleová.

Během tohoto setkání rovněž odmítla odloučení od politiky Joea Bidena, který aktuálně trpí nedostatkem sympatií ze strany americké veřejnosti. Odmítla ho kritizovat a „nevyužila okamžik k tomu, aby se oddělila a řekla, že ona sama by to udělala jinak“, jak napsala CNN.

Trump mezitím miliony voličů odlákal svým „obskurním chováním a pohrdání zákony“. Bývalý prezident čelí soudu v mnoha případech federálních zločinů a volič má několik možností – buď přistoupí na jeho vysvětlení, že jde o „hon na čarodějnice“; případy bude ignorovat; nebude se mu exprezident znechutí.

V mnoha případech právě tento „znechucený“ volič čeká na alternativu, kterou mu nabídne Harrisová. Ta ale během jednoho z posledních předvolebních setkání nenabídla odpověď na jedinou kritickou otázku – namísto řešení aktuální tíživé situace popisovala, jak hodlá zefektivnit stavební řízení a odlehčit byrokracii při něm.

Když přišla řeč na migraci, odvolávala se na to, že Bidenova administrativa nabídla „nejkonzervativnější návrh zákona“ za dlouhou dobu. Opět ale nesdělila, co by udělala jinak – naopak se za současného prezidenta prakticky bezvýhradně postavila. Jak píše CNN, z Trumpova chování se za posledních devět let stal „prodejní artikl“ a Harrisová proti němu zjevně nezvládá přesvědčivě bojovat.

Americký list New York Times objevil dokumenty z dob, kdy Harrisová byla státní zástupkyní v kalifornském okresu Alameda – a nebyla tedy terčem veřejného zájmu. „Stavěla se také do pozice hlasatelky žen, což je postoj, který zastávala po celou dobu svého politického vzestupu, a neměla příliš trpělivosti s obžalovanými muži, kteří jednali s falešnou chvástavostí a kořistili ze zranitelných,“ píše NY Times.

Podle jejích kolegů se během kariéry u soudu ukázala jako talentovaná právnička. „Pohybovala se po soudní síni a někdy přednášela závěrečné řeči bez poznámek, mluvila k těm dvanácti lidem jako v obývacím pokoji,“ vylíčila její bývalá kolegyně, advokátka Amy Resnerová.

Stanice CNN proto ve své analýze vyjádřila částečné nepochopení, proč Harrisová do Trumpa neustále „šije“. Podle tohoto textu mohla využít bezprecedentního prostoru, který získala díky tomu, že se Trump odmítl zúčastnit debaty v Town Hall. To se ale nestalo – a namísto odpovědí nabídla daleko více otázek.

Témata:  prezidentské volby USA 2024,  Kamala Harrisová,  Donald Trump