Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proti Izraeli jako první zasáhne Hizballáh, vytvoří půdu pro Íránce

Íránský tank Karrar
Íránský tank Karrar
Foto: tn.ai

Írán se připravuje na přímý útok proti Izraeli, totéž platí o Hizballáhu. Informují o tom na sobě nezávislé zdroje s tím, že se válka rychle blíží. 

Institut pro studium války (ISW) na základě hodnocení na sobě nezávislých zdrojů zjistil, že se Izrael připravuje hned na dva útoky. Přímé agresi Íránu má předcházet útok Hizballáhu z libanonského území.

Útok Hizballáhu navíc bude větší než íránská salva raket a bezpilotních letounů z dubna, jak popsali izraelští státní úředníci. „Írán a jeho Osa odporu s největší pravděpodobností provedou koordinovaný rozsáhlý útok drony a raketami na Izrael v reakci na to, že Izrael v posledních týdnech zabil vysoké představitele Osy odporu,“ píše ISW.

Tvrzení ISW se shodují s agenturou Axios. „Íránci kromě svých veřejných prohlášení otevřeně signalizují (na místě) své odhodlání provést významný útok, že útok předčí ten, který provedli v dubnu. Íránská veřejná prohlášení neodrážejí žádný ústup,“ pronesl anonymně izraelský představitel.

Eskalace si je vědom i Bílý dům. „Izraelci se domnívají, že roste pravděpodobnost, že Írán a jeho zmocněnci v příštích dnech zaútočí. Sdílíme tyto obavy, a proto koordinujeme své kroky s Izraelem a dalšími partnery v regionu,“ poznamenal mluvčí pro národní bezpečnost John Kirby z administrativy prezidenta Joea Bidena.

Na případnou agresi se připravují také evropské země. „Prezident Biden v pondělí telefonicky hovořil se svými protějšky z Velké Británie, Německa, Francie a Itálie a diskutoval s nimi o situaci na Blízkém východě,“ dodal Kirby s tím, že lídři „diskutovali o způsobech, jak ochránit Izrael, urychlit dohodu o propuštění rukojmích a příměří v Gaze a zabránit íránskému útoku“.

Spojené státy do Středomoří vyslaly údernou skupinu námořnictva, rozhodl o tom šéf Pentagonu Lloyd Austin po telefonátu se svým izraelským protějškem Yoavem Gallantem. Austin následně „zopakoval závazek Spojených států podniknout všechny možné kroky k obraně Izraele a upozornil na posílení rozmístění amerických vojenských sil a jejich schopností na celém Blízkém východě ve světle eskalace napětí v regionu“, jak uvedlo ministerstvo obrany USA ve svém prohlášení.

Katarská stanice Al-Džazíra varovala, že potenciální útok Íránu či Hizballáhu proti Izraeli může „potenciální přitáhnout USA na podporu jejich spojence“. „Oznámení o nasazení úderné skupiny letadlových lodí má Írán spíše odradit než eskalovat situaci,“ vysvětlil bývalý americký velvyslanec Gordon Gray.

„USA jasně signalizují Íránu, že se budou účastnit jakéhokoli boje, který je před nimi, což má pravděpodobně Írán odradit od výrazné odvety vůči Izraeli,“ míní spolupracovník Rady pro globální záležitosti na Blízkém východě Omar Rahman.

Podle H. A. Hellyera z Royal United Service Institute má demonstrace síly skutečně omezit možnost eskalace, Američané už totiž od Izraele nemohou dát ruce pryč. „Nedostatek odpovědnosti zajišťuje beztrestnost a (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu porušil téměř všechny rétorické červené linie, které Biden stanovil, a bude tak činit, dokud si nebude myslet, že to bude mít skutečné důsledky,“ popsal.

Témata:  Válka v Izraeli s Hamásem Írán

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.