Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlíky zaměstnává jen minimum německých firem

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Cliqjobs.com

Berlín - Získání práce je velmi důležitou podmínkou pro úspěšnou integraci cizinců do společnosti, v Německu se to ale zatím příliš nedaří. Jen sedm procent tamních firem v současnosti zaměstnává uprchlíky, ukázala anketa mnichovského ekonomického institutu Ifo.

Malé a střední firmy zaměstnávají běžence zřídka, vyšší podíl je u podniků od 250 zaměstnanců. Z nich migrantům nabídla práci desetina. Z jednotlivých hospodářských oborů se nejlépe uplatňují uprchlíci v pohostinství, kde je zaměstnává 28 procent firem.

Letos a příští rok by se ale pracovní příležitosti pro běžence měly výrazně rozšířit. Třetina firem očekává, že do dvou let bude mít mezi svými zaměstnanci běžence. Důležité však je, aby se migranti naučili německy. Právě nedostatečnou znalost jazyka považuje nyní 86 procent firem za velkou překážku pro jejich zaměstnání.

Firmy si také stěžují, že jim státu dostatečně nepomáhá při zaměstnávání uprchlíků a že se naopak musí potýkat s rozsáhlou byrokracií.

Podniky se však nevyslovily pro udělení výjimky uprchlíkům z minimální mzdy. Viceprezident Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks už dříve řekl, že by takový krok nepovažoval za vhodný. Mohlo by to prý u německých zaměstnanců vyvolat dojem, že se je uprchlíci jako levná pracovní síla snaží vytlačit z pracovního trhu.

Témata:  Německo uprchlíci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

14. ledna 2026 8:35

Obviněn, ale sám prý zvažuje žalobu. Karlos Vémola má dobrý důvod

Karlos Vémola čelí obvinění v ostře sledované kauze, ale on sám má podle některých informací zvažovat žalobu kvůli vývoji zdravotního stavu. Policisté ho totiž v prosinci sebrali v okamžiku, kdy se chystal na operaci. Zákrok se následně odkládal, což vedlo jen k dalším komplikacím. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.