Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlíky zaměstnává jen minimum německých firem

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Cliqjobs.com

Berlín - Získání práce je velmi důležitou podmínkou pro úspěšnou integraci cizinců do společnosti, v Německu se to ale zatím příliš nedaří. Jen sedm procent tamních firem v současnosti zaměstnává uprchlíky, ukázala anketa mnichovského ekonomického institutu Ifo.

Malé a střední firmy zaměstnávají běžence zřídka, vyšší podíl je u podniků od 250 zaměstnanců. Z nich migrantům nabídla práci desetina. Z jednotlivých hospodářských oborů se nejlépe uplatňují uprchlíci v pohostinství, kde je zaměstnává 28 procent firem.

Letos a příští rok by se ale pracovní příležitosti pro běžence měly výrazně rozšířit. Třetina firem očekává, že do dvou let bude mít mezi svými zaměstnanci běžence. Důležité však je, aby se migranti naučili německy. Právě nedostatečnou znalost jazyka považuje nyní 86 procent firem za velkou překážku pro jejich zaměstnání.

Firmy si také stěžují, že jim státu dostatečně nepomáhá při zaměstnávání uprchlíků a že se naopak musí potýkat s rozsáhlou byrokracií.

Podniky se však nevyslovily pro udělení výjimky uprchlíkům z minimální mzdy. Viceprezident Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks už dříve řekl, že by takový krok nepovažoval za vhodný. Mohlo by to prý u německých zaměstnanců vyvolat dojem, že se je uprchlíci jako levná pracovní síla snaží vytlačit z pracovního trhu.

Témata:  Německo uprchlíci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

16. března 2026 13:13

Oscar i pro český film. Pan Nikdo proti Putinovi je nejlepší dokument

Česká kinematografie se může hrdě hlásit k úspěchu dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který získal Oscara. Snímek totiž koprodukovala česká společnost. Na projektu spolupracovala i Česká televize, která film v květnu odvysílá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.