Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že inflace zrychlí na 0,3 procenta. Růst cen tak nadále výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB), podle kterého by se měla meziroční míra inflace pohybovat těsně pod dvěma procenty.
Beze změn na 0,8 procenta zůstala i takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií. Také u ní analytici očekávali zrychlení o 0,1 procentního bodu.
Inflaci dále brzdily především ceny energií. Ty se proti loňskému srpnu snížily o 5,7 procenta, v porovnání s minulým měsícem však byl jejich propad menší. Naproti tomu ceny potravin, průmyslového zboží a služeb stouply méně než v červenci, což vytváří další tlak na ECB, aby podnikla více kroků.
Ceny potravin, alkoholu a tabáku se meziročně zvýšily o 1,3 procenta. V červenci však rostly o 0,1 procentního bodu rychleji.
ECB uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a inflaci. Zavedla například záporné depozitní sazby a spustila nákupy vládních dluhopisů. Měnový výbor ECB se znovu sejde příští týden, další změny v měnové politice se nečekají.
V zemích osmadvacítky nezaměstnanost v červenci činila 8,6 procenta, což je nejméně za více než sedm let. V měnové unii zůstala na pětiletém minimu 10,1 procenta, kde setrvává od letošního dubna.
Eurostat odhaduje, že oproti loňskému červenci klesla míra nezaměstnanosti ve 24 členských státech EU. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenala v červenci Malta (3,9 procenta). V Česku i v Německu se nezaměstnanost pohybovala shodně na 4,2 procenta.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti panovala v Řecku. V květnu, ze kdy jsou poslední dostupná data, činila 23,5 procenta. Druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo v červenci Španělsko, a to 19,6 procenta.
