Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko má zajištěno z eurofondů 51 miliard

EU
EU
Foto: Pixabay

Praha - Česko má zatím smluvně zajištěno 8,3 procenta z evropských peněz určených na programové období 2014 - 2020. Jde téměř o 51 miliard korun.

Česká republika může v programovém období 2014 - 2020 čerpat z evropských fondů 24 miliard eur (asi 650 miliard Kč). "Z toho zhruba 38 miliard korun je blokováno jako výkonnostní rezerva. Na tu můžeme dosáhnout, pokud budeme dobře čerpat," uvedla dnes náměstkyně ministryně pro místní rozvoj (MMR) Olga Letáčková.

Ze zbylé částky 612 miliard korun má ČR aktuálně smluvně zajištěno 8,3 procenta. "Tyto projekty už se mohou začít realizovat," doplnila náměstkyně sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů.

Nyní je vyhlášeno 313 výzev v celkovém objemu 365 miliard korun, žadatelé dosud podali 20.675 žádostí o podporu v celkové výši 257,4 miliardy korun. Schváleno je zatím 1519 projektů.

I když programové období formálně začalo už v roce 2014, Evropská unie přidělené prostředky definitivně schválila v polovině loňského roku. "Jsme tak zhruba na konci prvního roku čerpání. V minulém programovém období se sice ve stejné fázi možná podařilo vytáhnout víc peněz, ale oproti současnosti trvalo déle, než se rozhodlo, do čeho konkrétně půjdou," doplnila Letáčková. V dalším období se podle ní čerpání výrazně zrychlí.

Témata:  Ministerstvo pro místní rozvoj eurofondy EU

Související

Aktuálně se děje

20. dubna 2026 12:21

Bára Poláková porodila. Se Štěpánem Urbanem má syna Františka

Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o víkendu. Radostnou novinkou se v neděli pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková, která se stala trojnásobnou maminkou. Na svět přivedla prvního společného potomka se současným partnerem Štěpánem Urbanem. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Nákupy potravin, ilustrační fotografie.

Komentář

V Perském zálivu nevázne jen ropa. Hrozí inflace u potravin, tvrdí expert

Přes Hormuzský průliv prochází významná část světových dodávek surovin potřebných k výrobě hnojiv, jako je močovina, čpavek nebo síra. Jakmile se tato logistika zkomplikuje, ceny těchto vstupů na světových trzích rostou. Zároveň platí, že výroba hnojiv je silně závislá i na zemním plynu, takže jakékoli napětí, které žene nahoru ceny energií, situaci dál zhoršuje.