Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšší platy pro řidiče autobusu nebo rozvoj internetu. Vláda schválila nové zákony

Vláda ČR
Vláda ČR
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Vláda na svém dnešním zasedání schválila několik ekonomických zákonů a norem. Nařízení ještě musí projít legislativním procesem, aby vstoupila v platnost.

Vláda dnes schválila národní plán rozvoje internetových sítí, který je podmínkou pro čerpání evropských dotací na budování infrastruktury ve výši 14 miliard Kč. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Kvůli dotačnímu programu muselo ministerstvo nechat zmapovat dostupnost vysokorychlostního internetu v jednotlivých lokalitách a určit tzv. bílá místa. Veřejná podpora totiž může směřovat pouze do oblastí bez připojení, kde soukromé subjekty na základě tržních mechanismů s budováním přípojek ani v budoucnu nepočítají. Podle mapování tvoří bílá místa asi 30 procent všech sídel v ČR.

Vládou již schválený program Digitální Česko 2.0 počítá do roku 2020 s pokrytím celé populace internetem o rychlosti alespoň 30 Mbit/s. Polovina Čechů má mít 100 Mbit/s.

Mzdy řidičů v linkové autobusové dopravě stoupnou od ledna na 98 korun za hodinu, vláda dnes podpořila nařízení zvyšující jejich platy. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na navýšení se se zástupci odborů domluvilo v září ministerstvo práce a sociálních věcí. Původně odbory požadovaly navýšení mezd za hodinu jízdy na 130 korun na hodinu. Tlak na snižování mezd řidičů plyne z toho, že kraje často vybírají dopravce ve veřejných řízeních zaměřených na nízkou cenu.

U šoférů by mzda měla narůst z nynějších 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. "Minimální garantovaný příjem řidiče autobusu při 60 hodinách čekání a rozvržené pracovní době v rozsahu 168 hodin se tak zvýší přibližně o 7800 měsíčně," uvedl Sobotka v tiskové zprávě. Z 50 korun na hodinu na 78 korun by se měl podle dohody zvednout příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami. Nově by měl být zavedený příplatek za náročné pracovní prostředí ve výši 6,60 Kč za hodinu.

Vláda dnes podpořila také kompenzace pro propuštěné horníky z dalších dolů v Česku. Její výše má být propuštěné havíře, kteří pracují na povrchu, má být nižší, než se původně uvažovalo. Měsíčně jim má být vyplaceno 5300 Kč namísto uvažovaných 7000 korun. Výplata kompenzací by se týkala mj. pracovníků hnědouhelného dolu ČSA, zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce nebo firmy Slezská důlní díla, která se v minulosti vydělila z OKD. Horníci propuštění z OKD dostanou vyšší částky.

Z materiálu vyplývá, že horníci propuštění z hlubinných dolů mají měsíčně dostat 8000 Kč. Výplata příspěvku má trvat maximálně pět let. Podle návrhu mají do roku 2018 činit celkové náklady na kompenzace asi 200 milionů korun, do roku 2023 pak zhruba 650 milionů korun.

Již v květnu vláda schválila příspěvky pro propuštěné zaměstnance černouhelné OKD, která je v úpadku. Zaměstnanci, které OKD propustí a u kterých převažovala práce na povrchu, dostanou 7000 Kč/měsíc a ti, u kterých převažovala práce v podzemí, dostanou 8000 korun měsíčně. Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance. Se stejným časovým rozmezím počítá i dnes schválený návrh.

Aktuální návrh počítá s tím, že by se výplata kompenzací pro horníky týkala například i hnědouhelného dolu ČSA, u kterého loni vláda zachovala limity těžby. Podle provozovatele dolu, firmy Severní energetická, kterou ovládá miliardář Pavel Tykač, rozhodnutí vlády znamená postupný útlum těžby, který se dotkne víc než tisíce lidí. Kompenzace by se zde podle dřívějších informací mohla týkat asi 1900 lidí.

Podle předkládaného návrhu by se výplata kompenzací týkala mj. také zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce, pracovníků báňské záchranné služby, která patří pod černouhelnou OKD, a firmy Slezská důlní díla, jež se v minulosti z OKD vydělila.

Témata:  vláda internet ekonomika

Související

Aktuálně se děje

28. února 2026 10:07

Česko neplní závazky NATO. Spojencům leze na nervy

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.