Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Malé firmy nechtějí vystoupení Česka z EU, ukázal průzkum

Firmy, ilustrační foto
Firmy, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Většina podnikatelů z řad živnostníků či malých a středních podniků si nepřeje vystoupení Česka z Evropské unie.

Naopak pro takzvaný czechit se vyslovilo 29 procent podnikatelů. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila ČSOB mezi 500 malých a středních firem.

Téměř tři čtvrtiny podnikatelů jsou přesvědčeny, že vystoupení ČR z EU by poškodilo českou ekonomiku. U dopadu na své vlastní podnikání však vidí situaci jinak.

Na 62 procent podnikatelů by prý neměl czechit vliv. Toho, že by vystoupením z EU bylo jejich podnikání poškozeno, se obává 30 procent firem.

"Českým podnikatelům je jasné, že nejsme v situaci, v jaké je Velká Británie. Polohou jsme ve střední Evropě, naším největším obchodním partnerem je Německo. Loni vzájemný obchod dosáhl 2,15 bilionu korun a letos tato hranice bude zřejmě překonána. Na německé ekonomice jsme stále závislí, takže by nemělo smysl vytvářet jakoukoli novou hranici s unií," uvedl ředitel útvaru firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Témata:  firmy EU

Související

Aktuálně se děje

27. února 2026 5:00

Počasí o víkendu: Poslední únorové dny ve znamení jara

Poslední únorový víkend přinese do České republiky velmi proměnlivé počasí, které bude zpočátku připomínat spíše jaro. V sobotu se očekává převážně polojasná až jasná obloha. První ranní hodiny však mohou řidičům i chodcům zkomplikovat místní mlhy nebo nízká oblačnost, které mohou být vlivem nízkých teplot i mrznoucí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.