Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

HDP Japonska zrychlilo růst na 2,2 procenta

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tokio - Hrubý domácí produkt (HDP) Japonska se v celoročním přepočtu zvýšil o 2,2 procenta z tempa 0,7 procenta v předešlém čtvrtletí. Třetí největší ekonomika světa tak díky exportu citelně zrychlila růst. Inflace v Japonsku zůstává letos v záporném pásmu.

Japonská centrální banka zachovala celkově optimistický výhled hospodářského vývoje a konstatovala oživení vývozu a produkce. Připustila ale, že domácí spotřeba "postrádá dynamiku", což některé firmy nutí odkládat zvyšování cen zboží a služeb.

Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda dnes řekl, že klíčem k dosažení dvouprocentní inflace budou nadcházející jednání o mzdách na příští rok mezi vedením firem a odbory. Vyzval velké podniky v čele s automobilkou Toyota, aby podpořily růst mezd.

Japonský vývoz vzrostl o dvě procenta a zaznamenal nejrychlejší nárůst za poslední rok, dovoz naopak kvůli poklesu cen ropy klesl. Obchodní bilance přispěla k růstu HDP polovinou procentního bodu, což byl její největší příspěvek od jara 2014. Domácí spotřeba, která se na HDP podílí asi 60 procenty, byla ale slabá a zvýšila se jen o 0,1 procenta. Kapitálové výdaje stagnovaly.

Témata:  Japonsko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

12. března 2026 15:06

Demagogie a lži. Vondra odešel z debaty kvůli slovenskému europoslanci

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.