Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovenská ekonomika zpomaluje, lidé utíkají do ciziny

Vlajka Slovenska
Vlajka Slovenska
Foto: Pixabay

Bratislava - Slovenská ekonomika zpomalila ve třetím čtvrtletí tempo růstu proti předchozím třem měsícům na 0,7 procenta. Míra nezaměstnanosti klesla na dlouhodobé minimum 9,5 procenta. Ve srovnání s Českem je však stále velmi vysoká.

Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj dřívější odhad. Ve druhém čtvrtletí hospodářství země rostlo o 0,9 procenta.

V meziročním srovnání hrubý domácí produkt (HDP) Slovenska ve třetím čtvrtletí zpomalil tempo růstu na tři procenta z 3,8 procenta ve druhém čtvrtletí. Ekonomika země tak rostla nejpomaleji od posledního kvartálu roku 2014.

Hospodářství Slovenska ve sledovaném období podpořila zahraniční poptávka, naopak domácí poptávka klesla poprvé za poslední více než tři roky. Průměrná mzda na Slovensku vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 3,3 procenta na 889 eur (24.000 Kč).

Přibylo obyvatel pětimilionového Slovenska, kteří krátkodobě (méně než rok) pracovali v zahraničí nebo kteří pravidelně dojížděli do zaměstnaní do ciziny. Jejich počet vzrostl o 4,3 procenta na 160.300 osob. Z evropských zemí nejvíce Slováků pracovalo tradičně v Rakousku a v ČR.

Témata:  Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.