Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Protiruské sankce nefungují. Německé firmy v Rusku investují ve velkém

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Berlín/Moskva – Evropská unie sice stále Moskvě hrozí novými sankcemi, některé zahraniční investice v Rusku se však stále zvyšují. Píše o tom list Wall Street Journal (WSJ), který poukazuje především na to, že v letošním roce bylo druhým největším investorem v zemi Německo, které překonala pouze Čína.

Objem přímých německých investic v Rusku vyrostl na 2,05 miliardy za prvních devět měsíců roku 2016, to je více než za celý rok 2015. Do Ruska investují velké firmy jako Daimler AG a Henkel AG, ale i méně známé podniky. „Západní firmy opět sází na to, že Rusko zasažené ekonomickými otřesy stojí na prahu růstu," píše WSJ.

List také cituje Olivera Hermese, ředitele Wilo SE, podle kterého nesporné existují ekonomické příčiny, které vysvětlují, proč společnosti investují do Ruska. Jeho koncern letos otevřel v okolí Moskvy závod za 26 milionů eur. Silným lákadlem pro investory je také nízký kurz rublu, díky kterému je cena práce v Rusku v tuto chvíli nižší než v Číně.

Nelení ani Moskva, která se snaží přilákat zahraniční investory zvláštními pobídkami. Zahraniční společnosti mohou podepsat „speciální investiční kontrakt", tím se zavazují, že vloží do Ruska nejméně 750 milionů rublů výměnou za status domovského výrobce se všemi výhodami, které tento status přináší.

Toho už využil třeba německý výrobce zemědělské techniky CLAAS KGaA. Společnost v roce 2015 postavila v Rusku závod za 120 milionů euro. Jde o největší investici německé firmy mimo Německo. O stavbě závodu v Rusku jedná také německý výrobce automobilů Daimler AG. V továrně Volkswagenu v Kaluze se začal vyrábět terénní vůz Tiguan. Jeden z vedoucích světových výrobců domácí a průmyslové chemie Henkel AG otevřel v Permu závod za 30 milionů euro.

Ze zprávy rusko-neměcké zahraničněobchodní komory publikované v říjnu vyplývá, že téměř čtvrtina společností, které do ní patří, plánuje zvýšit své investice v Ruska. Mnohé společnosti přitom počítají se zlepšováním vztahů mezi Ruskem a Západem, důvodem tohoto oteplení by podle nich mělo být Donald Trump stojící v čele USA. Například společnost Siemens, která kvůli sankcím snížila svoji přítomnost v Rusku, dala na vědomí, že se opět může vrátit," píše WSJ.

Témata:  Rusko Německo

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.