Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Americká ekonomika ve 3. čtvrtletí rostla tempem 3,5 procenta ročně

Americký dolar
Americký dolar
Foto: Pixmac

Washington - Ministerstvo obchodu USA dnes v konečné zprávě uvedlo, že americká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla tempem 3,5 procenta ročně, což je nejrychlejší růst za poslední dva roky. Jedná se o lepší výsledek, než jaký tipovali analytici.

Úřad tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) odhadl na 3,2 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že tempo růstu HDP bude po zpřesnění dat vyšší pouze o desetinu procentního bodu.

Spotřebitelské výdaje, které se na výkonu americké ekonomiky podílejí asi dvěma třetinami, vzrostly o tři procenta.

Export vzrostl o deset procent, nejrychleji od čtvrtého čtvrtletí roku 2013. Způsobil to hlavně citelný nárůst vývozu sójových bobů, za kterým byla slabá sklizeň v Argentině a Brazílii.

Ekonomika USA dle odobrníků stojí na pevných základech. To byl tento měsíc i jeden z hlavních důvodů, proč americká centrální banka (Fed) zvýšila své základní úrokové sazby.

Témata:  USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.