Počet výdělečně činných osob s pracovištěm v Německu loni stoupl o 429.000, tedy zhruba o procento, na 43,5 milionu.
Nová pracovní místa vznikala především v oblasti služeb, výrazný růst zaznamenalo například zdravotnictví, obchod či pohostinství. Ve výrobním sektoru zůstal počet výdělečně činných osob zhruba na předloňské úrovni, zatímco v zemědělství došlo k poklesu.
Ekonomové předpokládají, že v letošním roce se celkový počet výdělečně činných osob v Německu zvýší o 300.000 až 400.000. Míra nezaměstnanosti by však mohla stoupnout v důsledku rostoucího počtů uprchlíků hledajících práci.
Minimální mzdu by nemuseli zaměstnavatelé podle dokumentů, z nějž list Süddeutsche Zeitung. čerpá své informace, vyplácet těm uprchlíkům a přistěhovalcům, kteří musí získat dodatečnou kvalifikaci, aby jim úřady v Německu uznali výuční list získaný v zahraničí. Právě na dobu získávání dodatečných praktických znalostí a zkušeností přímo v podniku by se vztahovala výjimka ze zákona o minimální mzdě.
V těchto případech by zaměstnavatelé mohli imigrantům vyplácet pouze částku, která odpovídá té, kterou dostávají učni na praxích.
Svaz německých zaměstnavatelů (BDA) se vyslovil proti zvláštním výjimkám pro uprchlíky a přistěhovalce. Podle něj by měla výjimka v případě nutnosti doplnění praktických znalostí potřebných pro výkon zaměstnání platit pro uprchlíky i německé občany.
Minimální mzda se od počátku tohoto roku zvýšila z 8,50 eura na 8,84 eura za hodinu (z 230 na 239 Kč).
