Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká exportní banka by mohla získat tureckou elektrárnu Yunus Emre

Hnutí ANO v Brně: Andrej Babiš
Hnutí ANO v Brně: Andrej Babiš
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Česká exportní banka (ČEB) možná získá rozestavěnou tureckou elektrárnu Yunus Emre, na jejíž stavbu poskytla úvěr. Uvedly to dnešní Hospodářské noviny (HN). Podle nich ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce, aby byla na prodej dvou rozestavěných bloků elektrárny vypsána veřejná soutěž s minimální cenou 11,7 miliardy korun, které odpovídají pohledávce ČEB za tureckou stranou. Do tendru se přihlásí i ČEB. Pokud někdo nabídne víc, elektrárnu získá a zaplatí pohledávku ČEB, v opačném případě elektrárnu dostane banka.

HN uvedly, že turecká strana s plánem souhlasí. Ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a ministru průmyslu Janu Mládkovi (oba ČSSD) se podle HN ale nelíbilo, že Babišův poradce s plánem jel do Turecka, aniž o tom dopředu věděli.

Babiš o svém plánu v pondělí informoval ministry a premiéra a podle Mládka ho předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) požádal, aby předložil materiál do vlády. Babišův poradce Ján Jursa listu řekl, že je nutné ještě dořešit podmínky pojištění od státní pojišťovny EGAP při převodu úvěru, který pojistila.

Podle dnešní Mladé fronty Dnes ale ČEB nic vlastnit nemůže. Babiš proto navrhuje, aby Česko prostřednictvím některého státního podniku založilo v Turecku dceřinou firmu. Tímto podnikem by mohlo být například Prisko. Dceřiná firma by dostala pohledávku ČEB za elektrárnou 11,7 miliardy korun. Turecká strana by následně vypsala tendr na prodej rozestavěné elektrárny a chtěla by minimálně tuto částku. Češi by se následně přihlásili a pohledávku za majetek v Turecku vyměnili. Poté by elektrárnu dostavěli, spustili a poté vydělávali na prodeji elektřiny, například prostřednictvím ČEZ. Alespoň tak dlouho, než se najde kupec.

Jak dále MF Dnes píše, ČEB vede pohledávku jako pochybnou, což je jeden krok od ztrátových. Podle dobře informovaného zdroje deníku už banka nicméně plní všechny podmínky, aby mohla nahlásit státní pojišťovně EGAP hrozbu pojistné události a pohledávku začít odepisovat.

Výstavba hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya Enerji Elektrik v Turecku začala před pěti lety, dosud ale nefunguje. Sice už se rozjela, ale kvůli problémům s uhlím z blízkého dolu byla odstavena. Uhlí neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Situaci ztěžuje skutečnost, že po loňském pokusu o puč v Turecku holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu.

Pokud se problém nepodaří vyřešit, mohou náklady spojené se stavbou elektrárny dopadnout na české daňové poplatníky. Ministr Mládek už dřív odhadl, že náklady na státní rozpočet by mohly dosáhnout zhruba 15 miliard Kč.

Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engineering, která je od srpna v úpadku.

Témata:  Česká exportní banka Andrej Babiš Turecko

Související

Aktuálně se děje

1. dubna 2026 11:34

Dopady dřívějšího konce školního roku. Česká ekonomika přijde o miliardy

Školní vyučování ve školním roce 2025/2026 podle rozhodnutí vlády skončí již v pátek 26. června 2026. Pro rodiče to může znamenat komplikace, protože se letní prázdniny fakticky prodlužují o dva pracovní dny (pondělí 29. 6. a úterý 30. 6.), se kterými původní harmonogramy nemusely počítat. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.