Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Manažer VW zůstane ve vazbě, hrozí mu 169 let vězení

Volkswagen
Volkswagen
Foto: Evgeny Petrov / INCORP images

Detroit - Manažer německé automobilky Volkswagen Oliver Schmidt zůstane v USA ve vazbě až do procesu, který je naplánován na leden 2018. Rozhodl o tom dnes americký federální soud. Je obviněn z trestných činů v 11 bodech obžaloby, může tak dostat až 169 let vězení.

Soud nařídil v lednu uvalit na Schmidta vazbu bez možnosti propuštění na kauci. Schmidt byl předtím zadržen v Miami na letišti.

Schmidt a další činitelé firmy podle žaloby v roce 2014 opakovaně americkým úřadům zdůvodňovali vysoké reálné emise nových vozů firmy nepravdivými technickými příčinami. Mezi další obviněné patří například bývalý šéf vývoje značky VW Hainz-Jakob Neusser či někdejší šéf vývoje motorů Jens Hadler.

Volkswagen minulý týden ve Spojených státech oficiálně přiznal vinu ve skandálu kolem falšování emisních testů. V rámci dohody o urovnání skandálu s vládou USA musí zaplatit 4,3 miliardy dolarů (108 miliard Kč) a provést rozsáhlé změny.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) předloni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku.

Volkswagen následně přiznal, že software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut, v USA se přitom skandál týká méně než 600.000 vozů.

Témata:  dieselgate USA Volkswagen

Související

Aktuálně se děje

16. března 2026 14:02

Trump chce koalici, která bude chránit lodě v Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že požádal sedm zemí, aby se zapojily do mezinárodní koalice, která má chránit bezpečný průjezd lodí Hormuzským průlivem. Státy mají poskytnout válečné lodě, které budou doprovázet ropné tankery.  

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.