Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Manažer VW zůstane ve vazbě, hrozí mu 169 let vězení

Volkswagen
Volkswagen
Foto: Evgeny Petrov / INCORP images

Detroit - Manažer německé automobilky Volkswagen Oliver Schmidt zůstane v USA ve vazbě až do procesu, který je naplánován na leden 2018. Rozhodl o tom dnes americký federální soud. Je obviněn z trestných činů v 11 bodech obžaloby, může tak dostat až 169 let vězení.

Soud nařídil v lednu uvalit na Schmidta vazbu bez možnosti propuštění na kauci. Schmidt byl předtím zadržen v Miami na letišti.

Schmidt a další činitelé firmy podle žaloby v roce 2014 opakovaně americkým úřadům zdůvodňovali vysoké reálné emise nových vozů firmy nepravdivými technickými příčinami. Mezi další obviněné patří například bývalý šéf vývoje značky VW Hainz-Jakob Neusser či někdejší šéf vývoje motorů Jens Hadler.

Volkswagen minulý týden ve Spojených státech oficiálně přiznal vinu ve skandálu kolem falšování emisních testů. V rámci dohody o urovnání skandálu s vládou USA musí zaplatit 4,3 miliardy dolarů (108 miliard Kč) a provést rozsáhlé změny.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) předloni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku.

Volkswagen následně přiznal, že software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut, v USA se přitom skandál týká méně než 600.000 vozů.

Témata:  dieselgate USA Volkswagen

Související

Aktuálně se děje

19. března 2026 20:18

19. března 2026 4:00

Počasí se pokazí, avizují meteorologové. Očekávají více srážek

Po nadcházejícím víkendu bude následovat poslední ryze březnový týden. Začne poměrně teplým dnem, následně se ale počasí pokazí. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.