Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v českou ekonomiku v březnu klesla o 1,4 bodu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Emocio

Praha - Celková důvěra v domácí ekonomiku se v březnu opět snížila. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený v bazickém indexu, oproti únoru poklesl o 1,4 bodu na hodnotu 96,6. Indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně také snížil o 1,8 bodu na hodnotu 94,1, avšak indikátor důvěry spotřebitelů mírně vzrostl o 0,5 bodu a dosáhl hodnoty 108,7. Ve srovnání s březnem 2016 jsou souhrnný indikátor důvěry a indikátor důvěry podnikatelů nižší, indikátor důvěry spotřebitelů je vyšší. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ)

Celková důvěra v průmyslu se v březnu již počtvrté v řadě snížila zejména vlivem zhoršených očekávání podnikatelů. Indikátor důvěry poklesl o 2,5 bodu na hodnotu 94,0. Zástupci průmyslových podniků zhodnotili současnou celkovou ekonomickou situaci oproti minulému měsíci jako téměř neměnnou. Podobně jako v únoru zůstalo hodnocení současné celkové i zahraniční poptávky meziměsíčně na stejné úrovni.

V březnu se důvěra v odvětví obchodu meziměsíčně mírně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 0,6 bodu na hodnotu 104,6. Současná celková ekonomická situace se dle odpovědí podnikatelů v obchodě v porovnání s únorem nezměnila.

Důvěra podnikatelů v ekonomiku se ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,4 bodu na hodnotu 94,6. Zástupci podniků ve službách zhodnotili svou současnou celkovou ekonomickou situaci v porovnání s únorem přibližně stejně.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v březnu mírně zvýšila. Indikátor důvěrymeziměsíčně vzrostl o 0,5 bodu na hodnotu 108,7. Z výsledků aktuálního šetření mezi spotřebiteli vyplynulo, že se pro období příštích dvanácti měsíců téměř nezměnily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Obavy spotřebitelů z vlastní finanční situace se mírně snížily. Úmysl spořit se oproti minulému měsíci nezměnil. Obavy respondentů ze zvýšení nezaměstnanosti byly dle březnového průzkumu o něco nižší. Obavy ze zvyšování cen se po mírném růstu v minulém měsíci téměř nezměnily. V meziročním srovnání je důvěra spotřebitelů vyšší.

Za silným optimismem mezi spotřebiteli stojí podle ekonoma skupiny Roklen Michala Šoltése především dobrá kondice trhu práce. "Na začátku roku vzrostl podíl ekonomicky aktivních lidí na historické maximum. Znamená to, že z příznivých podmínek na trhu práce profituje větší množství lidí než kdy dříve," poznamenal.

Důvěra podnikatelů ve stavebnictví se v březnu snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,6 bodu na hodnotu 78,1. V porovnání s únorem zhodnotily stavební podniky svou současnou celkovou ekonomickou situaci přibližně stejně, avšak poptávka po stavebních pracích se mírně snížila. Ve výhledu příštích tří měsíců podnikatelé ve stavebnictví očekávají neměnnost tempa stavební činnosti a také úrovně zaměstnanosti.

"Tento výsledek nenaznačuje, že by obchodníci měli obavy z druhé vlny EET, která odstartovala začátkem března a zavádí povinnost použití EET právě pro sektor obchodu," míní ekonom. Ve službách byl v březnu indikátor důvěry nižší o 1,4 bodu a činil 94,6 bodu.

Témata:  ekonomika průmysl stavebnictví

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.