reklama

Lidé koupili v akcích 46,7 procenta tohoto sortimentu, o 0,2 procentního bodu méně než předloni. Řadu měsíců klesá i výše slev potravin, průměrná sleva se snížila od roku 2015 o 0,9 procenta na 27,3 procenta.

Podíl rychloobrátkového zboží, které Češi nakoupí ve slevách, dosáhl loni v ČR 52 procent. V Německu je to 16 procent, v Rakousku 30 a v Polsku 23 procent.

Podíl deseti největších obchodních řetězců v ČR na výdajích domácností loni dosáhl 76 procent. Je to zhruba stejně jako v Rakousku, Německu či Maďarsku. Češi loni absolvovali průměrně 340 nákupů za rok, meziročně o dva méně. Průměrný výdaj na jeden nákup mírně stoupl na 228 korun.

Podíl nákupů privátních značek řetězců ve výdajích domácností stoupl v Česku na 21 procent, přesto je stále výrazně nižší než v západní Evropě. V Německu je to 36 procent, v Rakousku 32 procent. Privátní značky se na prodejích na Slovensku a v Maďarsku podílí 27 procenty. Podle GfK tento podíl závisí na rozvinutosti moderního maloobchodu v zemi.

České domácnosti utratí největší část svých výdajů v hypermarketech - 33 procent. Podíl diskontů se od roku 2012 zvýšil z 15,8 na 19 procent. Ztrácí na opak malé obchody.

Podíl lidí, kteří kupují podle letáků, klesl od roku 2013 ze 40 na 33 procent. Ve věkové skupině 61 až 69 let loni nakupovala podle slev v letáku polovina lidí. Ve věku 30 až 45 let to bylo 30 procent zákazníků.