Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Siemensu klesl zisk o 63 procent. A to i přes vyšší příjmy a více objednávek

Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Frankfurt nad Mohanem - Siemens hlásí ve fiskálním druhém čtvrtletí propad čistého zisku o 63 procent na 1,44 miliardy eur. Důvodem byl vysoký mimořádný zisk z prodeje majetku, který německý průmyslový kocern zaúčtoval ve srovnatelném období loňského roku.

Siemens působí i v Česku, kde patří mezi největší elektrotechnické firmy. Dodává technologie, produkty a služby v oblasti energetiky, zdravotnictví, průmyslové a veřejné infrastruktury a informačních technologií.

Siemens loni vykázal mimořádný zisk z prodeje některých svých aktivit ve výši tři miliardy eur. Analytici očekávali, že firma vykáže 1,1 miliardy eur.

Příjmy se za tři měsíce do konce března zvýšily o pět procent na 19 miliard eur. Hodnota nevyřízených objednávek stoupla o sedm procent na 22,3 miliardy eur.

Firmě pomohla hlavně nová zakázka pro elektrárny v Egyptě v hodnotě 3,1 miliardy eur. Hospodaření Siemensu rovněž podpořilo uvolnění sankcí vůči Íránu, které pomohlo hlavně elektrárenské a plynárenské divizi a vykompenzovalo nižší poptávku po velkých turbínách v Evropě.

Témata:  Siemens ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 8:29

Je jasno o prvním cenném kovu z hokeje v Miláně. Slováci končí bez medaile

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.